3. kapitola

17. října 2007 v 9:59 |  Jiný svět=Nový život
Tak a máte tady pokračování. Doufám že se vám bude líbi. Chtěla bych také poděkovat všem co mi pomáhají a radí, co se týče psaní. Pěkné čtení a prosím pište komentáře.:-)

Poslední potomek
"Jistě, promiň zapomněl jsem se představit. Mé jméno je Harry Potter." odpověděl s milým úsměvem. "A to jak se jmenuješ vím, protože tě už nějakou dobu sleduji."
Chris na prázdno polkla.To nemůže být pravda, i když vidím jeho jizvu, ale tu si mohl v klidu nakreslit. Zase na druhou stranu vypadá přesně jak ho popisovali ve knížkách. Takto se Chris ještě chvíli dohadovala než odpověděla.
"Cože??? Tak tomu nevěřím! Zaprvé kdyby jsi opravdu byl Harry Potter, tak nechápu proč by jsi sledoval zrovna mě? Obyčejnou mudlu, jak vy říkáte." při této otázce zkoumala Harryho od hlavy až k patě, jako by na něm hledala nějaký důkaz, který by potvrdil jeho slova.
"Všechno ti vysvětlím, ale tady to nejde. Mohl by nás kdokoliv slyšet a to nemůžu dopustit." naléhal Harry.
"Dobře, půjdu s tebou, ale nejdříve chci vidět nějaký důkaz. Předveď mi jakékoliv kouzlo, které by potvrdilo to že jsi kouzelník."
"Co? To nemyslíš vážně? Tady na veřejnosti? Vždyť mě může někdo vidět!"
Snažil se protestovat. Když však viděl, že Chris neustoupí od své podmínky tak jen rezignovaně zakroutil hlavou a nenápadně zašel do jedné uličky. Chris ho hned následovala a čekala co se bude dít. Harry opatrně vytáhl hůlku a namířil jí na jeden kámen, co ležel na zemi a zároveň vyslovil: "Acio kámen", kámen se zvedl a doplachtil mu přímo do ruky. Chris na to koukala s otevřenou pusou. Tak ona to vážně není sranda. On je opravdový kouzelník. Probíhalo Chris hlavou.
"Tak co už mi věříš?" zeptal se Harry s patrnou netrpělivostí v hlase.
"Jo, teď už jo. Musíš mě pochopit, musela jsem se ujistit, že říkáš pravdu. Moc často se mi nestává, že bych potkala opravdového kouzelníka." otočila se k Harrymu a vykouzlila omluvný úsměv.
"Já tě chápu, na tvém místě bych se zachoval asi stejně, ale mohli by jsme už jít někam jinam?"
"Jo jasně. Můžeme jít ke mě domů, nikdo tam teď není." s těmi to slovy se Chris otočila, ale zarazilo jí, že Harry pořád stojí na místě.
"Tak jdeš? Nebo sis to rozmyslel?"
"Pěšky nemůžeme, je to dost riskantní, mohl by mě někdo poznat. Přemístíme se tam." odpověděl jako by nic.
"Přemístíme? A jak víš kam se máš přemístit?"
"Vždyť jsem ti říkal, že tě už nějakou dobu sleduji, vím kde bydlíš i jak to vypadá uvnitř v bytě, takže se můžeme přemístit přímo do obýváku. Ale budeš muset jít blíž ke mně." zároveň přitom mrkl na Chris.
"Tohle na mě nezkoušej."upozornila ho rázně. Neměla však na výběr a tak k němu přistoupila blíž, když nejednou ucítala zase tu vůni, kterou cítila u sebe doma a naráz jí to docvaklo. Tak přece jen jsem se nezbláznila, to byla Harryho vůně. Pomyslela si a přitom se usmála.
"Tak můžeme? Jsi připravená?" zeptal se Harry.
"Jo můžeme, ať už to mám za sebou."
Chris se nadechla a zavřela oči. Naráz ucítila divný pocit, bylo to přesně tak jak to popisovali v těch knížkách. Ani se nenadála a mohla konečně volně dýchat. Nechtělo se jí otevírat oči, protože se bála co tam uvidí. Nakonec se však rozhodla je otevřít. K jejímu úžasu stála uprostřed obýváku.
"Jsi v pohodě?" dělal si starosti Harry.
"No řekla bych že jo, jen se musím posadit a trochu se uklidnit." S těmito slovy se svalila do nejbližšího křesla. Po chvíli promluvila:
"Teď už mi konečně řekneš, proč jsi chtěl semnou mluvit a proč jsi mě sledoval?" vyslovila nahlas otázku, která ji vrtala hlavou už od té doby co spatřila Harryho.
"No víš, nevím kde bych měl začít. Neřekli mi totiž úplně všechny podrobnosti, ty ti pak bude muset říct Brumbál, ale nějaká základní fakt vím." Chris si nedočkavě poposedla a ještě víc nastražila uši.
"Vím jen o nějaké velmi staré knize, teda je to spíš deník, jednoho starého a velmi mocného rodu. Právě tato kniha byla nedávno objevena a v ní jsme našli věštbu, tu ti ale neřeknu, protože její přesné znění neznám. Vím jen, že vypovídá o jedné dívce, přesněji řečeno o posledním potomkovi tohoto rodu. Když jsem se pak dívali na rodokmen, tak na posledním řádku bylo napsané tvé jméno."
"Víc opravdu nevím. Byl jsem jen požádán, abych tě našel a přivedl do Bradavic. Tam by ses měla dozvědět víc od profesora Brumbála." ukončil Harry své, pro Chris neuvěřitelné vyprávění.
To nemůže být pravda. Já že bych byla potomkem nějakého starého kouzelnického rodu? A ještě ke všemu se mě má týkat nějaká věštba? To se museli určitě splést, určitě to nebudu já. Pochybovala Chris o příběhu, který zrovna vyslechla.
"Jsi si jistý, že ta osoba, kterou hledáte jsem já? Protože já kouzlit neumím ani nic podobného. Museli jste se určitě splést." s nadějí v hlase se podívala na Harryho.
"Ne nespletli jsem se. Jsi to určitě ty. A není pravda, že nejsi obdařená magickou silou, protože já ji z tebe cítím. Cítím kolem tebe magii, i když je hrozně slabá, řekl bych že je potlačována, asi nějakým velmi silným kouzlem, které se pokusíme zrušit."
"Takže já umím kouzlit? Teda budu umět až to kouzlo zrušíte?" zeptala se překvapeně Chris.
"Vypadá to tak." odpověděl s úsměvem Harry
"Ale teď by jsme se měli vypravit za profesorem Brumbálem a ten ti toho řekne víc." s těmito slovy se zvedl z křesla.
"Počkej to nejde. Budou se tady po mě shánět, nemůžu jen tak odejít."
"Bude to jen na dnešek a když se ujistíme že jsi to ty, koho hledáme a ty budeš ochotná nám pomoci, tak použijeme jedno kouzlo, které vymyslel Brumbál a nikdo si nevšimne, že jsi odešla. Ale teď už vážně musíme jít, určitě už na nás čekají."
Chris se pomalu zvedla z křesla a podívala se na Harryho. Ten když zjistil, že ho pozoruje mile se na ni usmál, aby ji trochu povzbudil.
"Nemusíš se ničeho bát, bude to v pohodě." snažil se Chris uklidnit.
"Budeme se zase přemisťovat?" zeptala se Chris se znatelnou nechutí v hlase.
"Ano, budeme. Teď už by to ale nemělo být tak hrozné." s lehkým úsměvem natáhl směrem ke Chris ruku a té nezbývalo nic jiného než ji přijmout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jane245 Jane245 | Web | 17. října 2007 v 10:13 | Reagovat

juj, konecne som sa dockala :D ja som to tusila, ze je to harry a mala som pravdu :D velmi sa tesim na dalsiu kapitolku :D pomaly budem na tejto poviedke zavisla :)

2 Blackes Blackes | E-mail | Web | 17. října 2007 v 13:39 | Reagovat

Tak sem si to myslela dobře, že to je Harry, moc nádherná kapča a strašně se těším na další kapču :)

3 Enervate Enervate | E-mail | Web | 17. října 2007 v 13:40 | Reagovat

Juva...moc hezký:)) honem další:)

4 Naiad Naiad | Web | 17. října 2007 v 15:11 | Reagovat

Moc pěkný :-) Myslela jsem si, že to bude asi Harry a koukám, že jsem se nezmýlila, jen mě strašně zajímá, jak to všechno ještě vyřešíš... Řekla bych, že to bude ještě dost složité (a nebo jsi našla nějaký způsob, jak to zjednodušit :-D)

Opravdu pěkná kapča a doufám, že se objeví co nejdřív další :-)

5 tabby tabby | Web | 17. října 2007 v 16:47 | Reagovat

Supa sice skoro vsechny povidky zacinaji s....ale neres chtela jsem napsat skvela kapitolka a moje ocekavani se vyplnilo :0)))

6 Lucííík Lucííík | 17. října 2007 v 16:58 | Reagovat

to tabby: no nějak se začít musí...:-)

7 Merisa Merisa | Web | 17. října 2007 v 17:17 | Reagovat

wow tahle povídka je skvělá, ale něco tomu chybí-pokračování! Co takhle to napravit :)))

8 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 20. října 2007 v 14:45 | Reagovat

juj, je to skvělé. :o) věštby a podobné věci zkrátka zbožňuji. příběh má hned tajemnější a lákavější atmosféru :o)

9 Neviditeľná Neviditeľná | E-mail | Web | 1. prosince 2007 v 14:24 | Reagovat

Super, je to také záhadné.

Som zvedavá, čo bude ďalej.

10 alex alex | E-mail | Web | 30. prosince 2007 v 17:32 | Reagovat

Lucíku, dneska už si další kapitoly nestihnu přečíst, ale buď si jistá, že to doženu, protože je to skvělé! Máš úžasný talent. nechtěla bys spřátelit blog? Já bych byla pro, co ty?

11 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 30. prosince 2007 v 21:32 | Reagovat

krásná kapitolka!

12 Andromeda Andromeda | Web | 13. února 2008 v 21:43 | Reagovat

Ja že je to Brumbál...ale nevadí :D

13 Catherine Catherine | 26. února 2008 v 19:21 | Reagovat

juj, konecne som sa dockala :D ja som to tusila, ze je to harry a mala som pravdu :D velmi sa tesim na dalsiu kapitolku.pomaly budem na tejto poviedke zavisla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama