6. kapitola

19. října 2007 v 21:53 |  Jiný svět=Nový život
No jak jsem slíbila tak přidávám další kapitolu. Mi osobně připadá trochu zmatená, ale přesto doufám že se vám bude líbit a prosím pište mi komentáře.

Nečekaná prosba
Ráno Chris pobudily paprsky slunce, které pronikaly skrz škvíru v závěsech okolo postele. Otevřela oči a posadila se. Nejdříve nevěděla kde je a co tu dělá, ale po chvíli se jí vybavil včerejší den a hlavně pak večer. Do očí se jí začaly zase hrnout slzy, když v tom uslyšela něčí kroky. Vstala z postele a odhrnula závěs.
"Už jste vzhůru? Jak se vám spalo? Zrovna vám nesu snídani." u její postele stála madam Pomfreyová s podnosem plným jídla. Jakmile Chris spařila jídlo, uvědomila si, že včera skoro celý den nic nejedla a že má hrozný hlad.
"Dobré ráno. Mám už strašný hlad, jste moc hodná děkuji." usmála se na ošetřovatelku Chris.
"Ale to nestojí za řeč. Měla by jste se jít převléknout a potom se nasnídat, za půl hodiny si pro vás přijde profesor Brumbál." odvětila mile a zároveň jí podala podnos se snídaní. Poté rychle odcupitala do své kanceláře.
Chris si položila tác na stůl a za zatáhla závěsy, aby jí nikdo nerušil při převlékání. Jakmile byla hotova tak si šla sednout ke stolu. Podívala se z okna a zároveň si do úst dala první sousto. Bylo nádherné ráno. Na obloze nebyl jediný mráček, lehký větřík si pohrával s větvemi stromů v Zapovězeném lese a ptáčci se vesele honili po obloze. Chris se Bradavice líbit víc a víc. Byla tak zahleděná a zasněná, že si ani nevšimla nově příchozího, který se vedle ni posadil.
"Krásný výhled, že ano?" při těchto slovech nadskočila Chris 10cm do vzduchu a hledala vlastníka toho hlasu. Nemusela však hledat dlouho, seděl totiž hned vedle ní.
"Pane profesore, vylekal jste mě. Vůbec jsem si nevšimla, že jste přišel."
"Tak tomu se vůbec nedivím, dívala ses z okna jako uhranutá." usmál se řiditel.
"Jak vidím tak už jsi po snídani, co by jsi říkala na malou procházku po místních pozemcích?" navrhl profesor
"Velice ráda." souhlasila Chris a společně zamířili ven.
Byli na cestě k jezeru, když profesor konečně prolomil ticho, které mezi nimi nastalo, co vyšli z ošetřovny.
"Doufám že se cítíš, alespoň o trochu lépe než včera. Chtěl bych tě totiž seznámit s průběhem příštích dnů. Včera večer jsem konečně přišel na to jak překonat tvé svázání moci, tak je dost možné, že ještě dnes se konečně staneš tím, čím jsi měla být celý život - a to čarodějkou. Ale ještě před tím musíme vyřešit jeden dost podstatný problém. A to tvůj mudlovský život. Napadlo mě, teda vlastně na to přišel Harry. Navrhl že by jsme mohli provést tak zvané Zdvojení. Je to velice těžké a v současnosti i zakázané kouzlo. Nemusíš se toho však bát, zjednodušeně řečeno vytvoříme tvoji kopii."
"Cože? To jako že budu dvakrát?" vytřeštila na Chris na profesora oči.
"No v podstatě ano, ale jak už jsem jednou řekl, nemusíš se ničeho bát. Tvůj klon se bude chovat úplně stejně jako ty. Rozdíl by poznal jen velice zkušený kouzelník a toho my se bát nemusíme, jelikož tvůj dvojník bude žít v mudlovském světě." řekl jako by nic Brumbál.
Tak tohle budu rozdýchávat ještě hodně dlouho. Oni mě chtějí naklonovat? Tohle mi nikdo neuvěří. Uvažovala Chris a zároveň se zahleděla na jezero.
"Dále by pak někdy během příštích dvou dnů měla dorazit slečna Grangerová, ale tím se momentálně nemusíš zabývat." Brumbál se s úsměvem pomalu postavil a zadíval do dáli.
"Pane profesore mohla bych se vás na něco zeptat?" promluvila nesměle Chris.
"Jen se ptejte, jestli to bude v mých silách rád ti odpovím."
"Víte, včera jsem si v deníku přečetla zápis mojí matky a ta se tam zmiňovala o té věštbě. Mohl by jste mi něco vysvětlit? Kde všichni berete takovou jistotu, že jsem to já?"
Takhle věc trápila Chris už od včerejšího večera. Pořád musela uvažovat nad tím, že právě kvůli té věštbě po ní šel Voldemorta proto jí rodiče museli schovat. Tuto úvahu nemohla dostat z hlavy. Brumbál neodpověděl hned, bylo na něm vidět, že usilovně uvažuje jak by to Chris nejlépe vysvětlil.
"Pokusím se ti to nějak srozumitelně vysvětlit. Věštby jako takové, nikdy neoznačují přímo konkrétní osobu, které se ta věštba týká. To udělají až lidé, kteří v ní věří. V této věštbě se říká, že jeden z potomků dostane možnost se vrátit do minulosti a změnit ji. Má to být jakýsi dar za to, jak po celé věky jeho předkové ochraňovali přírodu. Tím že si tvoji rodiče mysleli, že jsi to ty, tě nevědomky udělali právě tím potomkem ,můžeš se podívat jaké to má následky. Rodiče tě ze strachu schovali do mudlovské rodina, svázali ti magickou moc a Voldemort k vůli té věštbě byl ochotný i zabíjet. Tím tě zvolili jako vykonavatele té věštby." na chvíli se odmlčel a pokračoval.
"A na tobě teď leží jedno velké a důležité rozhodnutí. Do jaké doby se přemístíš a strávíš tam zbytek života. Dobře si to však rozmysli, ať toho později nelituješ." dlouze se na Chris podíval a vydal se zpět k hradu.
Chris ještě nějaký čas pozorovala odcházejícího starce, potom však svůj zrak otočila zpět k jezeru. Potřebovala si srovnat myšlenky a toto místo ji uklidňovalo a zároveň poskytovalo pocit bezpečí. Přemýšlela nad možností, která ji byla dána.
Takto seděla asi hodinu, když si k ní náhle někdo přisedl.
"Neruším?" Chris se otočila na nově příchozího a malinko se usmála.
"Ne nerušíš. Právě jsem přemýšlela nad tou věštbou a nad tím jaké by to bylo, kdyby nebyla vyslovena." svěřila se popravdě Harrymu.
"Aha, chápu. Musí to být pro tebe velice těžké, během jednoho dne se ti převrátil celý život vzhůru nohama. Musím ale uznat, že to neseš statečně. To semnou by to asi švihlo." snažil se Chris alespoň trochu zvednout náladu.
"Snažím se. Ale věř mi, že kdybych mohla tak někam zalezu a nevylezu minimálně týden. Ale pak mě napadlo, že bych tím stejně nic nezměnila ani nevyřešila."
"Musím se ti přiznat, že ta věštba je právě důvod proč jsem za tebou přišel. Chtěl bych tě o něco požádat." na chvíli se odmlčel a pohlédl na Chris. Ta vůbec nechápala co jí Harry může chtít.
"Chtěl bych tě požádat jestli by ses nemohla vrátit do doby, kdy studovali moji rodiče a změnit tak jejich smutný osud a tím samozřejmě i můj. Vím že toho po tobě žádám příliš a že nemáš jediný důvod, proč to pro mě udělat, jsem přece jen cizí člověk. Ale kdyby jsi to pro mě udělala byl bych ti neskonale vděčný a moc by to pro mě znamenalo. Naprosto pochopím, když se rozhodneš jinak a nebudu ti to mít za zlé." sklopil hlavu k zemi a mírně se zastyděl za to, co po ní žádá.
Chris byla naprosto zaskočená Harryho prosbou a nevěděla co na ní odpovědět. Nastalo ticho, které po chvíli přerušila Chris.
"Ještě jsem se nerozhodla a tak ti nemůžu nic slíbit, ale budu o tom přemýšlet."
"Moc ti děkuji, ať už se rozhodneš jakkoliv. Promiň, ale budu muset už jít, tak se zatím měj." s těmito slovy zamířil pryč z bradravických pozemků.
"Ahoj." odvětila Chris do prázdna.
Po nějaké době se rozhodla, že se zajde projít po školních pozemcích a doufala, že ji krajina kolem pomůže v těžkém rozhodování.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 20. října 2007 v 9:29 | Reagovat

fakt bezvadný:-)

2 Jane245 Jane245 | Web | 20. října 2007 v 9:56 | Reagovat

velmi pekne :) pridas dnes este jednu???

3 pantherka pantherka | Web | 20. října 2007 v 12:08 | Reagovat

super kapitolka!!! :o) Doufám, že Harrymu pomůže :D

4 Kaitlin Kaitlin | Web | 20. října 2007 v 12:58 | Reagovat

moc krásná povídka..=D Je opravdu hezká, jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál..=D

5 Blackes Blackes | E-mail | Web | 20. října 2007 v 15:03 | Reagovat

nádherná kapča

6 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 21. října 2007 v 9:46 | Reagovat

skvělá kapitolka, akorát...heh, přijde mi, že harryho přání je pěkně egoisitcké :oops: přeci jen - ani chris nemá už rodiče... nu, jsem moc zvědavá, jak se nakonec rozhodne. doufám, že pokračování bude brzy :-)

7 Merisa Merisa | Web | 21. října 2007 v 11:11 | Reagovat

To se vyvíjí slibně :))

8 Naiad Naiad | Web | 21. října 2007 v 19:40 | Reagovat

Další skvělá kapitola :-) Jsem strašně zvědavá, jak to všechno dopadne, protože, jestli splní Harryho prosbu, změní naprosto celou budoucnost a já jsem strašně moc zvědavá, jak ji změní... zatím to vypadá opravdu slibně a těším se, až se to pořádně rozjede :-) Doufám, že další bude co nejdřív :-)

9 tabby tabby | Web | 22. října 2007 v 18:32 | Reagovat

Velice moc hezky skoda jen ze tam Harry nepujde s ní bylo by to zajímavé :0)

10 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 30. prosince 2007 v 22:14 | Reagovat

moc hezký , už se nemůžu dočkat - takže jdu hned dál:)))

11 Andromeda Andromeda | Web | 14. února 2008 v 11:50 | Reagovat

ńo..idem dalej :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama