7. kapitola

23. října 2007 v 19:16 |  Jiný svět=Nový život
Tak konečně vám tu přidávám další kapitolu. Podle mě je trochu uspěchaná, ale chtěla jsem už trochu pokročit s dějem, tak doufám že se vám to bude líbit. A prosím PIŠTĚ MI KOMENTÁŘE, udělá mi to radost.

Magie a nové vědomosti
Chris se kolem poledne vydala na oběd do Velké síně. Jakmile vešla naskytl se jí pohled na 5 dlouhých stolů, které jsou po většinu roku přeplněné tlachajícími studenty a profesory. Dnes však zely prázdnotou. Jen u hlavního stolu seděl profesor Brumbál, profesorka McGonagalová a madam Pomfreyová. Když jí Brumbál zpozoroval pokynul rukou na místo vedle profesorky McGonagalové. Chris se tedy vydala přes celou síň, až k jejich stolu. Byla zrovna v půlce svého oběda, když na ni profesor promluvil.
"Až dojíš tak se prosím tě stav za mnou v řiditelně." pak se postavil a zamířil neznámo kam.
Chris pomalu dojedla oběd a vydala se pryč z Velké síně. To se mu řekne ať se za ním zastavím, to bych ale nejdříve musela vědět kudy tam dojdu. Rozčilovala se Chris. No asi to budu muset nějak najít. Bloudila asi půl hodiny, když narazila na nějakého ducha a ten jí naštěstí ochotně dovedl přímo před ředitelnu. Chris vystoupala točivé schodiště a zaklepala.
"Dále." ozvalo se a tak Chris mohla vstoupit dovnitř.
V řiditelně byl jen Brumbál, který právě něco psal. Zvedl hlavu od pergamenu a naznačil Chris, aby se posadila do křesla.
"Tak asi jsi překvapená, že jsem si tě tak brzo zavolal, ale to tvé zdvojení by jsme měli provést co nejdříve, aby jsi nikdo v tvém světě ničeho nevšimnul. Opravdu se nemusíš ničeho bát." dodal, když viděl jak Chris najednou znejistěla.
"No myslím, že čím dříve to budeme mít za sebou tím lépe. Prosím tě postav se na proti mě a nehýbej se." Chris se pomalu zvedla z křesla a přešla za Brumbálem, který se postavil doprostřed řiditelny, aby měli dostatek prostoru.
"Připravena?" zeptal se Chris. Ta jen nejistě přikývla.
"Duplum circumscripta" pronesl profesor a přitom mířil hůlkou na Chris. Ta začala mírně zářit modrým světlem, cítila se velmi zvláštně nedokázala ten pocit popsat. Bylo to jako by v sobě měla najednou někoho cizího, kdo tam nepatří a potom naráz ten pocit přestal. Chris zpočátku nevěděla co se stalo, ale pak si všimla osoby stojící vedle ní. Bylo to jako by se dívala do zrcadla. Pane bože! Ona vážně vypadá přesně jako já? To není možné. Chris nevěřila vlastním očím. Napětí prolomil až Brumbál.
"Jak je vidět, tak vše proběhlo bez komplikací, což jsem rád. Teď už můžeš jí, jestli se necítíš dobře tak si zajdi na ošetřovnu a asi tak za 2 hodiny s za mnou za prosím stav. Musíme dořešit další záležitosti." přitom se otočit na pravou Chris. Ta ještě chvíli stála, ale po chvíli nakonec beze slova odešla. Pořád se nemohla vzpamatovat z toho co se právě stalo. Jakmile sešla točité schodiště tak si sedla na zem a opřela se o zeď. Musela se uklidnit. Po chvíli se rozhodla, že prozkoumá hrad a tak se vydala nejbližší chodbou neznámo kam.
Zhruba za dvě hodiny dorazila, za pomoci pár obrazů, před kamenného chrliče. Ten jí po vyslovení hesla pustil dovnitř. Když Chris vešla tak už tam naštěstí byl zase jen Brumbál a tak si Chris mohla oddechnout. Nechtěla zase vidět tu její dvojnici nebo co to vlastně bylo.
"Tak prosím tě zase se posaď, abych tě mohl seznámit s tím, co tě ještě dneska nebo zítra čeká."
"Promiňte že vám skáču do řeči pane profesore, ale mohl by jste mi říct co se stalo s tou, tou....." Chris nevěděla jak tu druhou osobu nazvat. Brumbál se mírně usmál a pokračoval.
"Myslíš tvou dvojnici? No tak tu jsme dopravili do tvého mudlovského domova a kapánek pozměnili paměť. Neměla by jsi nic pamatovat z toho co se tady odehrálo. No a teď přejdeme k tomu proč jsem si tě zavolal. Jak jistě víš tvá magie je ještě stále spoutána a my už naštěstí známe kouzlo, které by mělo toto spoutání zrušit. No a teď je na tobě jestli chceš začít už dnes nebo až zítra, protože si myslím že jedna změna za den by pro tebe mohla stačit, ale záleží na tobě."
Chris při pomyšlení, že bude moc kouzlit rázem ožila. Strašně se těšila až bude mocněco vyčarovat.
"Chtěla bych začít už dnes. Prosím." Brumbál když uděl tu nedočkavost v jejich očích tak se musel zasmát.
"Dobře jak chceš. Ale musím tě upozornit, že to nebude hned. Nejdříve musíš vypít jeden speciální lektvar a až teprve zítra můžeme provést kouzlo."
"A to ho mám vypít hned?"zeptala se Chris s patrnou nedočkavostí.
"Raději ho vypij až po večeři ať si nezkazíš chuť." radil Brumbál a zároveň se na Chris usmál. Otevřel jednu z mnoha zásuvek u svého stolu a vytáhl malou lahvičku, která byla plná reflexně zeleného lektvaru. Ten poté podal Chris.
"Tak tady ho máš. Kdyby jsi pociťovala nějaké vedlejší účinky tak to pověs madame Pomfreyové a ona ti pomůže."
"Jaké vedlejší účinky?"
"Nic strašného. Bolest hlavy, nespavost a podobně." dořekl Brumbál a na Chris bylo znát, že jsi oddechla, že to není nic horšího.
"Dobře, moc vám děkuji pane profesore. Mohla bych už jít, nebo ještě něco potřebujete?"
"Je to vše, můžeš jít. Uvidíme se na večeři."
Chris vyšla z řiditelny a uvažovala co bude dělat. Nakonec se rozhodla jít do knihovny, kterou objevila při posledním průzkumu hradu. Tam strávila zbytek odpoledne. Půjčila si Dějiny Bradavic a byla do nich tak začtená, že kdyby ji knihovnice neupozornila, že je čas na večeři tak by jí určitě propásla. Vypůjčila si ještě pár dalších knih a upalovala na večeři.
Po chutné večeři se vydala zpět na ošetřovnu. Sedla si na postel a z kapsy vytáhla lahvičku s lektvarem. Tak s chutí do toho. Řekla si a na jeden lok vypila obsah lahvičky. Zkřivila obličej do znechucené grimasy a otřepala se. Fuj, je to vážně odporné. Pomyslela si. Raději si proto vzala knihu, kterou měla rozečtenou a lehla si.
Ráno ji probudila madame Pomfreyová, aby šla na snídani. Chris se vůbec nechtělo stávat, protože si včera večer četla zhruba do 1 hodiny a byla strašně unavená. Hlad byl však silnější a tak se začala převlékat. U vchodu do Velké síně se potkala s Brumbálem, který ji oznámil, aby se za ním zase po snídani stavila. Chris bylo hned jasné, že má v plánu dokončit to kouzlo a tak v rychlosti zhltla snídani a utíkala do řiditelny.
Za pár minut už seděla naproti Brumbála a netrpělivě čekala.
"Tak jak vidím, už se nemůžeš dočkat, až budeš moci kouzlit. Nebudeme to proto protahovat a vrhneme se na to." s těmito slovy vytáhl hůlku a začal zaříkávat dlouhé zaříkávadlo v cizím jazyce. Jakmile skončil tak pohlédl na Chris, kolem které se utvořila tenká zelená spirála, která záhy zmizela.
Páni. To bylo úžasné. Náhle v sobě cítím takové zvláštní teplo. Usmála se Chris.
"Tak a teď už jen zbývá si ověřit, jestli vše vyšlo. Sice není tvoje, ale zatím by to mělo stačit. Brumbál podával Chris přes stůl hůlku. Ta ji uchopila, ale nevěděla co s ní dělat.
"Zkus třeba jednoduché levitační kouzlo na tomto brku." řekl a zároveň ukázal na brk ležící na stole.
Chris byla hrozně nervózní. Co když vyslovím kouzlo a nic se nestane? Co když nejsem žádná čarodějka a všichni se spletli? Vymažou mi paměť a pošlou zase zpátky domů? Ty to a podobné věci se vířili Chris v hlavě.
"Wingardium leviosa" pronesla nejistě a čekala co se bude dít. Chris ucítila jak jí prostupuje magie a podívala se na brk, který se začal zvedat do vzduchu, kde zůstal levitovat. Byla tak strašně šťastná, že kdyby tam nebyl Brumbál tak vyskočí do vzduchu a vesele si výskne. Brumbál se na ni usmál a pravil:
"Moc ti gratuluji, dokázala jsi to. Teď jsi opravdová čarodějka. Tak a teď máš zhruba 3 dny volna a poté přijede slečna Grangerová a vyřešíme poslední problém."
"O co jde pane profesore?"zeptala se Chris.
"To je překvapení. Řekněme takový malý dárek od nás pro tebe, který se ti bude v minulosti jistě hodit. Tak a teď můžeš jít a užívat si krásného dne."
Tři dny uběhly jako voda. Chris se už začínala pomalu nudit. Celé dny strávila v knihovně nebo na pozemcích. Pak konečně nastal den kdy měla přijet Hermiona a Chris se nemohla dočkat až se dozví to překvapení. Zrovna byla ve Velké síni na snídani, když nějaká dívka stoupila dovnitř. To musí být ona. Říkala si. Hermiona se vydala směrem k učitelskému stolu a vesele usmívala.
"Dobrý den pane profesore."pozdravila slušně a otočila se na Chris.
"Ahoj, my se ještě neznáme. Hermiona Grangerová."
"Těší mě, já jsem Christín Parkerová."
"Jsem rád že jste dorazila". Myslím že pokuď nebude mít Chris nic proti můžeme začít." s tím se otočil na Chris.
"Já souhlasím." opověděla hned Chris.
"Tak mě prosím následujte."
Šli asi dvě minuty, když si Chris něčeho všimla.
"Pane profesore my jdeme na ošetřovnu?"
"Ano, pro náš plán to bude pohodlnější než řiditelna."
Tak teď to už vůbec nechápu. Co jen mají v plánu. No asi se budu muset nechat překvapit. Uvažovala Chris. Hermiona se jen tajemně usmála a mrkla na Brumbála.
Konečně dorazili na ošetřovnu, kde už je čekala madame Pomfreyová.
"Tak tady tyto dvě postele jsou pro vás." oznámila nově příchozím.
Chris stále nechápala co se děje. Na co potřebujeme postele?
"Mohli by jste mi už prosím říct co se tady děje?" zeptala se konečně nechápající Chris.
"Jak jistě víš, tady Hermiona je velice nadaná a talentovaná čarodějka. A právě ona vymyslela asi před měsícem jistý lektvar, který se nám hodí. Jelikož se ty budeš vracet do minulosti, tak budeš potřebovat znám to, co se tady studenti učí. Nemůžeme tě tam prostě jen tak poslat bez toho aby jsi neznala kouzla. No a jak už jsem říkal, tak tady Hermoina vymyslela lektvar, díky kterému by jsme měli být schopní ti ty informace předat."zakončil svůj monolog Brumbál.
"Páni, to jako že budu vědět vše, co se učí tady na škole?"
"V podstatě budeš vědět tolik, jako tady slečna Grangerová. Teď ti vysvětlím, jak to bude probíhat. Obě si lehnete na připravené postele a vypijete ten lektvar. Za krátkou dobu by jste měly obě usnout. Pro tebe to bude jako dlouhý sen, během kterého se budeš učit. Chápeš?"
"Ano, a jak dlouho budeme spát?"
"Tak to je to jediné co nevím přesně. Můžou to být dva dny, nebo i týden. Tak co souhlasíš s tím?"
"Samozřejmě." odpověděla vzrušeně Chris a sedla si na postel. Hermiona ji napodobila a zároveň vytáhla dvě lahvičky se žlutým lektvarem.
"Teď ještě potřebuji kapku tvoji krve." řekla Hermiona směrem ke Chris a podala ji malý stříbrný nůž a jednu z lahviček. Chris se nejistě podívala na nůž a řízla se do prsu. Nechala aby pár kapek krve spadlo do lahvičky, ve které lektvar s krví změnil barvu ze žluté na rudou. Hermiona udělala to samé a poté podala Chris lektvar se svojí krví.
"Tak a teď mi ho vrať a vezmi si můj." Chris udělala jak jí Hermiona řekla.
"Nuže dámy přeji vám krásné sny." usmál se Brumbál a vyčkával než obě dívky nevypijí lektvar.
Chris se nervozně usmála a vypila obsah lahvičky. Lektvar byl celkem dobrý, což si Chris oddechla. Po zkušenosti z předešlým lektvarem, byla připravená na vše. Po chvíli se jí začaly pomalu zavírat oči, až nakonec úplně usnula a ponořila se do velice zvláštního snu, ze kterého se jen tak neprobere.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 23. října 2007 v 19:35 | Reagovat

bezvadný už jsem se nemohla dočkat

2 Naiad Naiad | Web | 23. října 2007 v 22:10 | Reagovat

Páni! Tak tohle jsem nečekala... pořád jsem přemýšlela, jak by se Chris dokázala najednou naučit vše, co se ostatní učí skoro sedm let (někteří konce i déle :-D) a tohle byl výborný nápad! Získat informace od skoro geniálního člověka jako je Hermiona musí být úžasné :-) (Kéž bych se někdy dokázala učit jako ona :-D)

Opravdu super kapitola a moc se těším na další :-)

3 Jane245 Jane245 | Web | 24. října 2007 v 6:53 | Reagovat

velmi nadherna kapitolka :D cim dalej, tym viac je to aujimavejsie :D prosiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim, pridas dnes dalsiu????

4 Chlea Chlea | 24. října 2007 v 15:34 | Reagovat

Tvoje povídka se mi strašně líbí. Jsem vždycky celá na prášky z toho, co sem zase přibude. Je to fakt strašně zajímavý! Akorát bych Ti chtěla připomenout malej překlep ke konci kapitolky, kterej mě docela pobavil - ale nic ve zlým. :D

Chris se nejistě podívala na nůž a řízla se do prsu.

Teda... aspoň předpokládám, že to měl bejt prsT, ne? :)))

5 pantherka pantherka | Web | 24. října 2007 v 16:12 | Reagovat

krásná kapitolka, už se těším na další :o)

6 Lucííík Lucííík | Web | 24. října 2007 v 17:54 | Reagovat

to Chlea: :D:D:D:D jo měl to být PRST...:Dtoho jsem si vůbec nevšimla....Jinak všm mooooc děkuju a další kapitola by měla asi být zítra....:-)

7 Nyttera Nyttera | 24. října 2007 v 18:26 | Reagovat

Dneska jsem narazila na tvůj blog a začal číst tvou povídku....Je fakt suprová, moc se mi líbí! Rozhodně ji budu číst dál:-)) Fakticky krása:-))

Čauky

8 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 25. října 2007 v 10:15 | Reagovat

juj, konečně jsem se dostala k tomu, abych si novou kapitolku přečetla. :o) je skutečně perfektně napsaná.

stejně jako naiad jsem celou dobu uvažovala, jak se může chris zničehonic naučit všechna kouzla etc. :o) musím říct, že jsi tento problém elegantně vyřešila :-) koukám, že lektvary nejsou až tak moc nudné jak jsem si myslívala :D:D:D

no a taková obvyklá větička na konec: těším se na další kapitoku. :o) doufám, že bude co nejdříve :-)

9 Merisa Merisa | Web | 27. října 2007 v 13:06 | Reagovat

skvělý jako vždycky ;))

10 Enervate Enervate | Web | 13. listopadu 2007 v 13:32 | Reagovat

Supa kapitolka:o) souhlasím s holkama, s tím lektvarem jsi to vyresila skvele:o)

11 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 30. prosince 2007 v 22:29 | Reagovat

jojo , ten lektvar je dobrej nápad!!!!

12 alex alex | E-mail | Web | 2. ledna 2008 v 16:09 | Reagovat

To vůbec nebylo zdlouhavé! Suprově napínavé. Na chvíli jsem si myslela, že chce Brumbál Předat paměť a schopnosti a prostě Hermiony Chris, ale tohle je dost dobrý lektvar. Taky ba se mi takový hodil:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama