9. kapitola

27. října 2007 v 17:42 |  Jiný svět=Nový život
No jelikož jsou prázdniny, tak jsem napsala další kapitolu. Mi osobně se moc nelíbí, ale doufám že vám se líbit bude. Chtěla bych ji věnovat všem, kdo mi píšou komentáře, přesněji řečeno to jsou tito: Jane 245, Naid, Silmarilien-Palantírillen, Denisa, Vala, Pantherka, Merisa ( pokuď jsem na někoho zapomněla strašně se omlouvám). Doufám že mi je budete psát i nadále a že vás bude přibývat.:-) Tak a teď se můžete pustit do čtení.

Začátek nového života
"Dobrý den slečno, mohla by jste mi říct, jak jste se najednou ocitla v mé pracovně?" promluvil překvapeně Brumbál, který seděl za svým stolem.
"Dobrý den pane profesore, jmenuji se Christín Parkerová a než se mě začnete vyptávat, tak by jste si nejdříve měl přešít tento dopis." vytáhla z bundy nažloutlou obálku a podala ji sedícímu Brumbálovi. Ten si ji zamyšleně zval a pokynutím ruky jí naznačil, aby se posadila. Nastala chvíle ticha. Chris konečně pomalu začal opouštět ten zvláštní pocit, který ji naplnil při přenosu. Byla také celkem nervózní z toho, co jí zde čeká a jestli jí tady vůbec přijmou. Byla však rozhodnutá začít úplně nový život a hodlala si ho taky pořádně užít. Brumbál si mezitím pečlivě pročítal dopis, až po chvíli konečně došel na konec. Vrátil list pergamenu do obálky a zamyšleně se podíval na Chris.
"Řekl bych, že toto je velice ojedinělá a zvláštní situace. Autor toho to dopisu, tedy mé budoucí já, mě informoval o celém vašem životě i o té věštbě, také mi zde napsal pár návrhů co udělat, ale stále jsem z toho mírně vyvedený z míry." Odmlčel se na chvíli Brumbál, potřeboval si to všechno pořádně promyslet.
"Ty by jsi asi teď nejspíš chtěla vědět co s tebou bude že? Já osobně bych navrhoval, aby jsi na pár dní zůstala tady v Bradavicích, než zařídím pár věcí a než ti najdu novou rodinu u které budeš bydlet."
"Co prosím? Jakou rodinu?" zeptala se vyjeveně Chris. S tím vůbec nepočítala.
"No jestli se nemýlím tak je ti teprve 16 let, tudíž nejsi plnoletá a nemůžeš bydlet sama a do sirotčince určitě taky nechceš."
"A to bych nemohla zůstat tady v Bradavicích?" skočila mu do řeči.
"Je mi velice líto, ale to by nešlo. Před dvěma dny začaly prázdniny a nikdo tady nebude." odpověděl smutně profesor.
"Aha, no a jakou rodinu jste měl na mysli?" z jejího hlasu byl dost patrný strach. Vůbec nečekala že by měla bydlet u nějakých cizích lidí. Doufám že mě nečekají další podobná překvapení. Říkala si.
"To momentálně ještě nevím, ale nemusíš se bát. Najdu ti nějaké slušné a hodné lidi. A když se ti tam nebude líbit, tak až ti bude 17 budeš moci odejít." snažil se jí uklidnit.
"Dobrá tedy, mohla bych vás ještě o něco požádat? "
"Pokuď to bude v mých silách rád ti pomohu." usmál se Brumbál.
"Mám tady u sebe nějaké peníze a chtěla bych si zřídit účet v bance, ale nevím jestli by to vůbec šlo k vůli toho, že jsem z jiné doby a tak. Tak bych vás chtěla poprosit jestli by jste byl tak hodný a nepostaral se o to."
"Ovšem že. Už jsem na to myslel hned zítra zajdu na ministerstvo a zařídím vše ohledně tvých záznamů a pak ti zajdu zřídit účet." Chris mu podala váček s penězi a poděkovala.
"A teď když mě omluvíš mám něco na práci, ale ještě před tím tě zavedu do pokoje pro hosty, kde budeš zatím bydlet."poté společně vstali a vydali se pryč z řiditelny.
"V dopise stálo, že sis sama vybrala tuto dobu. Nebudu se tě ptát na důvody proč jsi tak učinila, to je čistě jen tvoje věc, ale doufám že tu budeš spokojená. Také bych tě chtěl poprosit aby jsi nikomu nic neříkala o budoucnosti." Chris přikývla na znamení souhlasu a tím byla tato konverzace ukončena.
Šli asi 5 minut, když se najednou zastavili před jedním obrazem, který znázorňoval nějakou hostinu. Jeden z mírně podnapilých účastníků hostiny se na ně podíval a nesrozumitelně promluvit:
"Heeeslo."
"Džbán piva." odpověděl nevzrušeně Brumbál. Chlapík na obraze přikývl a místo obrazu se objevil průchod do pokoje.
"Tak doufám že se ti tu bude líbit. Nechám ti sem poslat ještě nějaké oblečení a podobně. Až budu vědět něco nového tak si tě zavolám. Přeji ti příjemný den." ještě se na Chris usmál a odešel.
Chris vešla dovnitř a začala si to tam hned prohlížet. Celý pokoj byl laděný do světle modré barvy. Byla tam krásná postel s nebesy a velká skříň. Chris se ten pokoj velice zamlouval. Klidně by v něm zůstala celé prázdniny, představa že bude bydlet u úplně cizích lidí ji strašila. Přešla k posteli a posadila se na ni. Ta cesta ji celkem unavila a tak si pomalu lehla. Ani nevěděla jak a usla.
Uběhly už čtyři dny a Chris byla stále v Bradavicích. Brumbál hned na druhý den někam odjel a ještě se nevrátil. Chris se začínala nudit, už jí ani nebavilo si číst a tak se jen procházela po hradě nebo po pozemcích.
Byl zrovna čas oběda a Chris seděla ve Velké síni a nimrala se v jídle. Měli sekanou a tu ona moc nejedla. Nejednou se ve dveřích objevil Brumbál a vydal se směrem k ní.
"Dobrou chuť. Až dojíš mohla by ses za mnou stavit?" zeptal se a přitom se mu zajiskřilo v očích.
"Můžu jít klidně hned, stejně už jsem po jídle." řekla hned Chris, která byla zvědavá na to co jí Brumbál chce.
"Tak dobře, pojď semnou." Chris vstala a vydala se za Brumbálem.
"Jak ses tu měla těch pár dní?"
"No abych řekla pravdu, tak jsem se začínala trochu nudit." odpověděla po pravdě Chris.
"Tak to brzo skončí, protože už jsem ti našel rodinu, která je ochotná si tě vzít a abych řekl pravdu tak se na tebe už hrozně těší." došli do řiditelny a Chris se jako vždy posadila do křesla.
"Nečekala jsem, že to půjde tak rychle." řekla nejistě Chris. Brumbál se na ni jen povzbudivě usmál a pokračoval.
"Dále co se týče tvé identity v této době, vše je už zařízeno a účet v bance už je také zřízený." s těmito slovy vytáhl malý zlatý klíček a podal ho Chris.
"Moc vám děkuji pane profesore. A kdy se mám k té rodině tedy nastěhovat?" zeptala se Chris.
"Domluvil jsem se s nimi, že někdy kolem večeře dorazí. Opravdu z toho nemusíš mít strach. Natalí a Mark O'Donelovi jsou vážně skvělí a hodní lidé. Včera večer jsem je navštívil a vysvětlil jim tvoji situaci. Jako jedni z mála budou znát přesně tvoji minulost. Velice rádi souhlasili s tím ,aby jsi u nich mohla bydlet. Oni sami bohužel dítě mít nemůžou." zakončil své vyprávění smutně Brumbál.
Když Chris za pár minut odcházela z řiditelny byla velice zamyšlená. Na jednu stranu se těšila, že pozná nové lidi, ale na druhou stranu měla z toho strach. Co když mě nebudou mít rádi? Co když mi nebudou sympatičtí a navzájem si nesednem? Podobné myšlenky se jí honily hlavou po celou dobu než došla ke svému oblíbenému místečku u jezera. Tam se posadila a přemýšlela.
Vzpomínala na svůj mudlovský život, kterým ještě před měsícem žila. Tolik se toho od té doby změnilo. Začínaly se jí do očí drhnout slzy, ona však nechtěla brečet. Zatřepala hlavou, jako by chtěla ty smutné vzpomínky vytřepat z hlavy. Raději začal uvažovat o jejím nastávajícím životě. Celkem se už těšila až začne škola a ona pozná Harryho rodiče. Moc toho o nich nevěděla a tak na ně byla zvědavá. Pomalu se začínala i těšit na svůj nový domov. Snažila se zahnat obavy a říkala si, že to třeba nebude zase tak špatné, třeba se jí tam bude líbit. Ani nevěděla jak, ale pomalu se začínalo stmívat a tak se vydala do hradu, kde už na ní možná čeká její budoucí rodina.
Vešla do Velké síně a první co spatřila byl Brumbál a nějaká žena s mužem sedící u stolu. To musí být určitě oni. No takhle z dálky vypadají celkem sympaticky, no uvidíme. Říkal si Chris během toho než došla ke stolu, kde seděli.
"Dobrý den." pozdravila Chris, když došla přímo k nim. Brumbál se postavil a s ním i ta žena a muž. Chris si je začala prohlížet. Ta žena byla o něco menší než její manžel. Měla delší černé vlasy a velice milý a přátelský obličej. Když se podívala na Chris tak z jejich očí vyzařovala dobrota a láska, což Chris velice překvapilo. Její manžel měl na krátko ostříhané hnědé vlasy, oříškově hnědé oči a milý úsměv. Stejně jako z jeho manželky tak i z něho, byla cítit dobrota. Obavy které Chris měla, rázem zmizeli. Tito dva ji byli velice sympatičtí.
"Dovol abych ti představil Natalí a Marka O'Donelovy. Ujal se hned Brumbál představování.
"Těší mě." usmála se mile Chris.
"Nás také. Jsme velice rádi, že tě poznáváme a zároveň doufáme že se ti u nás bude líbit." řekla Natalí směrem k Chris a oplatila ji milý úsměv. Měla velice příjemný hlas, který Chris uklidňoval.
"V to také doufám. Chtěla bych vám poděkovat, že jste byli ochotní mne ubytovat a poskytnout mi domov. Budu se snažit vám nedělat příliš problémů."
"Ale to nestojí za řeč. Jak jistě víš my sami děti nemáme a tak nás to jen těší, že u nás budeš." promluvil Mark.
"No myslím že bude lepší když půjdeme do mé pracovny." navrhl Brumbál a společně se tam vydali. Po cestě nikdo nepromluvil. Vešli dovnitř a usadili se. Brumbál se otočil na Chris a promluvil.
"Chtěl bych tě ještě informovat o pár věcech, které se týkají školy. Přijedeš normálně prvního září vlakem s ostatními studenty. Poté budeš zařazena do koleje. Během léta by ti měla přiletět sova se seznamem věcí do školy. Dále pak bych ti chtěl připomenout, že se nikdo nesmí dozvědět, že jsi z budoucnosti. Budeme tvrdit, že ses přestěhovala z České republiky a teď bydlíš u příbuzných. Souhlasíš?" zeptal se Brumbál Chris.
"Jistě." odpověděla Chris. Brumbál se jen usmál a podíval se na hodinky.
"Nechci vás nějak vyhánět, ale za pár minut mám velice důležitou schůzku. Jistě chápete." přitom se omluvně otočil na Natalí.
"Ale ovšem, my už stejně musíme jít. Máš tady nějaké věci Chris?" zeptala se Natalí.
"Ne nemám."
"Už jsi někdy cestovala Letaxem?" zeptal se hned Mark.
"Ne ještě ne." Mark mírně znervózněl ale hned mluvil dál.
"Nevadí, prostě vhodíš do krbu tento prášek a vstoupíš dovnitř a zároveň vykřikneš adresu. Není to nic těžkého."vysvětloval jí. Chris byla velice nervózní. Podívala se na krb a polkla. Během toho co přemýšlela o tomto novém způsobu cestování se zatím Natalí a Mark loučili s Brumbálem.
"Tak Chris uvidíme se 1.září, doufám že si pořádně užiješ prázdniny." vytrhl jí ze zamyšlení Brumbál. Ta vůbec nepromluvila, pořád musela myslet na to co jí řekl Mark. Jak vstoupit do krbu? To se mi nelíbí.
"Nemusíš se ničeho bát, určitě to zvládneš." snažila se jí povzbudit Natalí. Poté ji podala váček s práškem.
"Já půjdu první abych ti to ukázal. Adresa je Zelená alej 15." s těmito slovy vstoupil Mark do krbu, vhodil prášek a řekl: "Zelená alej 15". Plameny zezelenaly a Mark zmizel.
Chris se to vylekalo a znervózněla ještě víc. Nejistě přešla ke krbu, vhodila do něj prášek a vešla. Bylo tam celkem málo místa a tak musela být skrčená. Roztřepaným hlasem vyslovila adresu .Chris se otáčela do kolem své osy a místo řiditelny teď viděla plno míhajících se světel.. Bylo to velice nepříjemné. Začínalo se jí dělat špatně a modlila se, aby to už přestalo. Po chvíli konečně dopadla na zem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jane245 Jane245 | Web | 27. října 2007 v 18:02 | Reagovat

velmi pekna kapitolka :D

2 Denisa Denisa | 27. října 2007 v 18:54 | Reagovat

bezvadná kapitolka:-)

3 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 28. října 2007 v 8:56 | Reagovat

juj, kapitolka je jako vždy skvělá. :o)

jako bych viděla brumbála před sebou, když si pročítal dopis od svého já z budoucnosti. :-) myslím, že jsi ho tu naprosto věrně vystihla. :-)

nu, vypadá to, že se chris dostane k příjemným lidem, což bych jí moc přála. :-)

jen doufám, že se jí s pomocí letaxu podařilo přemístit na to sprívné místo, che che :D:D:D

4 Čuky Baby Čuky Baby | E-mail | Web | 28. října 2007 v 10:37 | Reagovat

Krásná kapitola. Těším se hrozně moooooooooooc na pokračování.

5 Naiad Naiad | Web | 28. října 2007 v 13:08 | Reagovat

Pěkná kapitola :-) už se moc těším na další :-)

6 Nyttera Nyttera | 28. října 2007 v 16:27 | Reagovat

Super!! Promin, že jsem ti neokomentovala minulou kapču,ale nedostala jsem se vůbec ke komplu...Je to fakt skvělý:-)) Hrozně se mi líbí jak píšeš:-)

7 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 30. prosince 2007 v 23:19 | Reagovat

supr

8 alex alex | E-mail | Web | 4. ledna 2008 v 19:48 | Reagovat

S tou náhradní rodinou to byl docela šok! Zase pěkná kapitolka.

9 Andromeda Andromeda | Web | 14. února 2008 v 12:06 | Reagovat

Pekná viac povedať nemôžem, som zvedavá či v dobrom kozube vystúpila :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama