11. kapitola

11. listopadu 2007 v 21:28 |  Jiný svět=Nový život
No musím říct, že jste mě vážně zklamali. Myslela jsem že mi alespoň trochu pomůžete a napíšete nějaký ten návrh, ale vy nic:-(. Ale i přes to tu přidávám další kapču a doufám že napíšete nějaký ten komentář. Tak se mějte pěkně...:-)

Práce
Uběhl už týden, co Chris žila v nové rodině. Za tu dobu už stihla s pomocí Nat prozkoumat celý dům. Měl dvě patra, půdu a dohromady se v něm nacházelo asi 11 pokojů. V přízemí byla kuchyň, jídelna, obývací pokoj a přijímací salónek. V první patře pak byla ložnice Nat a Marka, pracovna a knihovna. Tu když Chris uviděla, hned si jí oblíbila. Byla sice menší než ta v Bradavicích, ale i tak obsahovala spousty knih. V druhém patře se nacházela ložnice Chris a další 3 pokoje pro hosty. Obě patra spojovalo krásné starobylé schodiště.
Jednou ráno, když šla Chris na snídani, narazila v kuchyni na další obyvatelé domu, o kterých vůbec nevěděla. Bylo to 5 domácích skřítků. Nejdříve z toho byla dost vyvedená z míry, protože do té doby se ještě z žádným nesetkala, ale později si je oblíbila a když začala Nat chodit zase do práce, tak si s nimi často chodila povídat.
Bylo brzy ráno a Chris se pomalým, ospalým krokem šourala po schodech do jídelny, kde už na ni čekala Nat.
"Dobré ráno. Tak co jak se těšíš na první pracovní den?" zeptala se ji Nat, když si sedala ke stolu.
"Kdybych nemusela tak brzo vstávat, těšila bych se víc."
"Ale, tak hrozné to zase není. Za pár dní si zvykneš." ujišťovala ji s úsměvem.
"Hmm...." zabručela a pustila se do snídaně.
"Dobré ráno." ozvalo se od dveří. Do jídelny vešel Mark, hned na první pohled na něm bylo znát, že má skvělou náladu. Políbil Nat a posadil se vedle ní. Až po chvíli si všiml další osoby sedící u stolu.
"Co se děje, že už jsi vzhůru? Nejsi náhodou nemocná, nebo tak něco?" rýpl si Mark a bavil se výrazem, který se jí objevil na obličeji. Chris se na něj zašklebila a nic neříkala. Když to uviděl tak se musel na plno zasmát.
"Chris jde dneska s semnou do práce." řekla směrem ke svému muži Nat.
"Aha, tak teď to chápu. Začínal jsem si už dělat starosti, jestli se ji vážně něco nestalo." škádli ji pořád Mark.
"No už budeme muset jít, ať tam na nás nemusí Katrin čekat. Měj se pěkně miláčku a přeji klidný den." Nat se zvedla, políbila Marka a vydala se do obývacího pokoje následována Chris.
"Chris, přeji ti hodně štěstí a ať se ti tam líbí." řekl ještě Mark a pak se dále věnoval své snídani.
"Kdo je Katrin?" zeptala se Chris, když přišla ke krbu.
"Katrin je kuchařka. Je to moje nejlepší kamarádka už ze školy. Někdy nám tam pomáhá i její syn, ale momentálně je na prázdninách u svého kamaráda. Ale teď už vážně musíme jít, na vezmi si letax." Chris si povzdychla nad tím, že musí zase cestovat tím hrozným způsobem, ale i přesto si nabrala hrst lesklého prášku a vstoupila do krbu.
"Adresa je Příčná ulice, restaurace N & K " Chris přikývla, vhodila prášek do krbu a zopakovala adresu. Najednou se s ní začal točit celý svět. Po chvíli konečně ucítila, že začíná zpomalovat až úplně zastavila. Vystoupila z krbu a čekala na Nat. Neuběhla ani minutka a Nat už také vycházela z krbu.
"Vítej v mém království." Nat rozpřáhla ruce a otočila se kolem své osy. Chris se nad tím pousmála a rozhlédla se restauraci.
Byla vymalovaná do světlých pastelových barev a po stěnách byly pověšené obrazy, které znázorňovaly různé druhy přírody. Chris zaujal jeden, který byl pověšen kousek od ni. Zobrazoval krásný, romantický západ slunce. Dále pak byly kolem stěn postaveny boxy s napohled pohodlnými pohovkami. Uprostřed bylo ještě pár další stolečků. V jednom roku místnosti byl bar s židlemi. Celá restaurace byla plná dalšími doplňky, které dokonale barevně ladily. Nat nervózně pozorovala Chris a čekala co z ní vypadne.
"No ni moc, čekala jsem od toho trochu víc." řekla a nasadila při tom znuděný výraz. Když však viděla jak se Nat tváří, nevydržela to a začala se smát.
"Dělám si srandu, je to tu pěkné." dodala se smíchem. Nat se naráz změnil výraz do širokého úsměvu a zajiskřilo ji v očích.
"A to jsi ještě neviděla všechno. Vidíš támhle ty dveře?" zároveň ukázala někam k baru. "Tak to je kuchyně. A ty druhé dveře ty vedou do další místnosti, kde se pořádají různé večírky a oslavy. Někdy tam pořádám taneční večery a podobně." chlubila se Nat. Chris chtěla něco říct, ale přerušil ji zvuk vycházející z krbu. Otočila se uviděla nějakou ženu, která z něj právě vycházela. Byla zhruba stejného věku jako Nat. Měla na krátko ostříhané hnědé vlasy a příjemný pohled. Na sobě měla dlouhý hábit, ze kterého si právě oprašovala černé saze.
"Ahoj Kat." pozdravila ji vesele Nat.
"Ahoj." odpověděla ji a potom ji sjel pohled na Chris.
"Ty budeš nejspíš Chris že? Nat mi o tobě hodně vypravovala." promluvila mile na Chris.
"Dobrý den, ano to jsem."
"Ale jaké pak dobrý den, klidně mi tykej. Jsem Katrin, nebo jen Kat." Chris se pousmála na důkaz toho, že rozumí přikývala.
"No měli by jsme už začít něco dělat, za chvíli otvíráme." řekla Nat. Katrin přikývla a vydala se směrem do kuchyně.
"Chris pojď s semnou, dám ti pracovní oblečení a pak můžeš jít sundat ven židle."
Chris dostala žluto-červené tričko, černé tříčtvrťáky a černou zástěru, které se zavazovala u pasu. Oblékla se a vydala se ven na terasu. Ještě nikdy nebyla na Příčné a tak byla celkem zvědavá. Restaurace nebyla sice na hlavní cestě, ale i tak mohla zahlédnout různé obchody, které se na ni nacházely. Už se nemohla dočkat až jí přijde dopis z Bradavic a ona půjde nakupovat. Sundala všechny židle, roztáhla velké slunečníky a poté se vydala zpátky za Nat.
Během dopoledne začali pomalu přicházet různí lidé obtěžkáni svými nákupy a tak se Chris konečně dočkala své první obědnávky. Vedla si celkem dobře, sice už stihla rozbít pár skleniček, ale Nat ji za to nijak netrestala, protože si moc dobře pamatovala jaký byl její první den. Když neměla Chris nic na práci tak pomáhala Kat v kuchyni. Ta ji učila vařit a při tom se seznámily. Chris se v nové práci moc líbilo a bavilo ji to.
Když pak přišla večer domů, byla hrozně utahaná a strašně ji bolely nohy. V rychlosti popsala Markovi svůj první den a pak šla bez večeře hned spát.
Uběhlo už pár dní co chodila Chri pomáhat Nat. Od svého prvního dne už nerozbila žádné nádobí, naučila se trochu vařit a mezi zákazníky se chovala naprosto profesionálně a sebejistě. Nat na ni byla strašně pyšná a byla hlavně ráda, že ji to baví.
Byl krásný den a restaurace byla plná hostů, kteří zamířili na nákupy a tady se přišli najíst nebo jen tak posedět a popovídat si s přáteli nad nějakým chladným a osvěžujícím nápojem.
"Chris, mohla by jsi prosím tě obsloužit tu skupinku co právě přišla? Sedí venku hned u dveří." požádala ji Nat.
"Jo jasně, už tam jdu." Chris vyšla ven a zamířila ke stolu, kde seděli čtyři kluci, zhruba stejného věku jako byla ona.
"Dobrý den, máte vybráno?" zeptala se a ani se na ně nepodívala.
"Ahoj. Dali by jsme si čtyři máslové ležáky a mohla by jsi mi prosím tě zavolat mamku?" zeptal se jako by nic jeden z nich. Chris zvedla překvapeně pohled on notesu, do které si zapisovala obědnávky a pohlédla na něj.
"Mamku? A kdo to je?" zeptala se nechápavě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni že jsi tu byl/a:-)

Klik 100% (39)

Komentáře

1 Denisa Denisa | 11. listopadu 2007 v 22:36 | Reagovat

bezvadný promiň že jsem nic nenapsala ale na kompl jsem se dostala až dneska celej víkend mě otravoval brácha kterej byl u nás na náštěvě

2 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 12. listopadu 2007 v 17:12 | Reagovat

jéé, to je skvělé. :o) takovou práci bych taky chtěla - tiše závidím :oops:

žjups, taky se mlouvám, že jsem žádný nápad nenapsala :oops: ono totiž nebylo co. *zuřivě se červená* :D nějak mě nic kloudného ani "nekloudného" nenapadalo :oops:

3 Nyttera Nyttera | 12. listopadu 2007 v 18:33 | Reagovat

supr kapča!!! Moc se mi líbí jak píšeš...

Je to prostě bezva, senza , úžasný...

:-)))

4 Blytonka Blytonka | Web | 13. listopadu 2007 v 17:29 | Reagovat

No tak to je super, právě jsem na tvoji stránku zabloudila a ta povídka je vážně skvělá!!! Hrozně se mi líbí!!! =D =D =D !!!

5 tabby tabby | Web | 13. listopadu 2007 v 18:10 | Reagovat

Ze by nas Jamesik?...No jinak uplne uzasna kapitolka hmm a slibuju ze se v psani komentu polepsím ju.Znam to je to otrava kdyz nikdo nepise komety a proto sem nastavila latku..hele ale at tebe nenapadne ji nastavovat jinak me vsichni ukamenujou no jo no tak uz se tesim na dalsi kapitolku moooooooooooocinky mooooooooc

6 Naiad Naiad | Web | 15. listopadu 2007 v 17:19 | Reagovat

Super! Omlouvám se, že čtu až teď, ale nenašla jsem zatím čas... opravdu skvělá kapitola a hned jdu na tu další :-)

7 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 31. prosince 2007 v 11:24 | Reagovat

supr kapča!!

8 alex alex | E-mail | Web | 4. ledna 2008 v 20:11 | Reagovat

skvělý. píšu to pořád, ale je to tak.

9 Andromeda Andromeda | Web | 14. února 2008 v 12:34 | Reagovat

To budú asi záškodníci nie? :D Veľmi som zvedavá či som uhádla, idem na daľšiu kapču aneb sa zbláznim :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama