13. kapitola

19. listopadu 2007 v 20:31 |  Jiný svět=Nový život
O třináctce se říká, že je to smolné číslo. Já ale na takové věci nevěřím a doufám že se vám další pokračování bude líbit a že ho také patřičně OKOMENTUJETE. Opravdu vás o to prosím. Vždycky mě to strašně nakopne a povzbudí k dalšímu psaní. Protože když víte že váš výtvor někdo čte a že se mu líbí, hned se vám lépe píše. No už dost povídání, přeji pěkné čtení. Jo a ještě jsem vám chtěla říct, že jsem přidala nějaké obrázky do galerie tak se když tak kukněte.:-)

Příčná ulice
Uběhly další tři dny a Chris se konečně dočkala svého prvního dopisu z Bradavic. Během těchto tří dní myslela pořád na Siriuse. Byla z něho tak mimo, že ho viděla na každém kroku. Stále před sebou viděla jeho vypracovanou postavu, zářící úsměv a nepoddajné oči. Nemohla ho vyhnat z hlavy.
Ten den co dostala dopis si vzala v práci volno a šla nakupovat. Nejdříve si musela zajít vybrat peníze ke Gringottovým. Tam na ni čekalo první překvapení v podobě skřetů. Věděla že tam pracují, ale vůbec netušila, že jsou opravdu tak oškliví. Asi po půl hodině konečně vyšla ven. Vůbec nevěděla kde začít. Příčná byla plná obchodů a lidí, kteří pobíhali z jednoho krámku do druhého a nakupovali.
Blížilo se poledne a Chris už byla ověšena taškami a balíčky. Byla už skoro ve všech obchodech. Zbývala ji koupit už jen hůlka a ještě se chtěla zajít podívat do Kouzelnického zvěřince. Rozhodla se nejdříve zajít k Panu Ollivanderovi, výrobci hůlek. Jeho obchod byl poměrně velký, plný dlouhých regálu s mnoha policemi. Chris nikde nikoho neviděla. Chtěla už odejít a vrátit se později, když se najednou za jejími zády ozvalo:
"Dobrý den slečno Párkerová, už na vás čekám." Chris se lekla a rychle se otočila. Ocitla se tváří v tvář postaršímu muži s bledýma, vodovýma očima. Ale víc než jeho oči, ji překvapilo to, že věděl jak se jmenuje.
"Dobrý den. Mohla bych se vás zeptat jak víte kdo jsem?" zeptala se překvapená Chris.
"Vím mnoho věcí slečno, třeba to že jste z budoucnosti, nebo to že jste dědičkou prastarého roku Ochránců přírody." řekl potichu a přitom na ni spiklenecky mrkl. Chris se na něj nechápavě a podezřívavě podívala.
"No myslím že můžeme přejít rovnou k věci. Přišla jste si pro hůlku, je to tak?" snažil se co nejrychleji změnit téma. Chris pouze přikývla a dál přemýšlela nad zvláštním mužem, který stál před ní.
"Mám tady jednu přesně pro vás. Určitě k sobě budete skvěle pasovat." vytáhl z jedné zaprášené police ještě zaprášenější krabičku a položil ji na pult. Sfoukl prach a otevřel ji. Vytáhl krásně zdobenou hůlku a podal si Chris. Ta k ní natáhla třesoucí ruku. Když si ji pozorněji prohlédla, zjistila že na hůlce ji znázorněný krásný strom. Chvíli si jí ještě prohlížela a potom s ní jen tak mávla. Jakmile dokončila pohyb rukou, ucítila jak jí začíná procházet magie, ten pocit milovala .V zápětí vyletěly z hůlky malé zeleno-žluté jiskry. Chris si malinko oddychla a podívala se na pana Ollivandera. Ten se jen vítězně usmíval.
"Říkal jsem, že k sobě určitě půjdete."
"A jak jste to mohl s takovou jistotou vědět? Vždyť hůlka si přece vybírá kouzelníka a ne naopak." zeptala se zamyšleně Chris.
"To máte pravdu, ale tato hůlka není jen tak obyčejná. Byla zhotoven právě pro váš rod. Obsahuje ty nejvzácnější přírodní ingredience, jaké známe. Chris se už nadechovala k další otázce, ale starší muž ji zarazil pohybem ruky.
"Promiňte ale mám mnoho práce. Tak kdyby jste mě omluvila." řekl nekompromisně a začal balit hůlku do hnědého balícího papíru.
Po chvíli Chris vycházela z obchodu a byla velice zamyšlená. Vůbec panu Ollivanderovi nevěřila v tom, co říkal ohledně toho, že mám mnoho práce, spíše jí to připadalo, že už ji nechtěl na nic odpovídat. Chris byla tak zamyšlená nad tím co jí asi může tajit, že mále přešla kouzelnický zvěřinec. Ze zamyšlení ji však probudil hukot sov vycházející zevnitř.
Už asi 15 minut se procházela kolem spousty klecí s různými druhy sov, ale žádná ji nijak nepadla do oka. Najednou uslyšela tiché zavrčení a následné štěknutí. Otočila se a v jednom roku obchodu, spatřila krásné černé štěňata. Rychlým krokem k nim přišla a přidřepla si, aby si je mohla pohladit. Jakmile k nim natáhla ruku, jedno po ní hned vystartovalo a začalo ji olizovat prsty. Chris připomínalo malou černou chlupatou kuličku a krásnýma očima jako dva černé korálky. Když si ho tak prohlížela, z ničeho nic se ji vybavila vzpomínka z jejího dětství.
Právě se svojí mamkou procházely kolem jednoho velkého útulku, plného smutných a osamělých pejsků, kteří čekali na své nové majitele.
"Mami mohli by jsme mít pejska?" zeptala se své matky asi 8 letá Chris a zároveň toužebně koukala směrem k útulku.
"Chris už se o tom s tebou nehodlám pořád bavit. Jednou jsem ti snad jasně řekla, že ne a tím to hasne." odpověděla rozzuřeně její matka. A šla co nejdál od štěkajících psů.
"Ale proč? Já bych se o něj starala, vážně. Mami prosím." škemrala malá holčička se slzami v očích. Strašně si přála mít pejska. Přála si mít alespoň jednoho opravdového kamaráda.
"Nechtěj mě ještě více rozčílit. Diskuze na téma pes je uzavřená a můj názor se nezmění. Tak to už konečně pochop." Chris se rozbrečela naplno a naposledy se otočila k útulku.
Když si na to Chris vzpomněla, vrhaly se jí zase slzy do očí. Zatřepala hlavou a postavila se, přičemž stále držela to krásné černé štěně v náručí. Pohledem hledala nějakou prodavačku.
"Smím vám s něčím pomoci?" ozvalo se ji za zády.
"Ano, je toto štěně na prodej?" zeptala se. Byla rozhodnuta, že si ho koupí. Ted už jí v tom nikdo nemohl zabránit a ona si tak mohla splnit svůj dětský sen. Měla sice obavy co na to řekne Nat s Markem, ale doufala že jim to nebude vadit.
"Jistě. Máte štěstí zrovna dneska jsme je sem přivezli." usmála se mile prodavačka a šla směrem k pultu.
Za malý okamžik se už Chis procházela s malou černou kuličkou v náručí. Bylo to sice celkem obtížné k vůli všem těm taškám, ale nakonec se jí to přece jen povedlo. Procházela právě kolem Lékárny když uslyšela jak někdo volá její jméno. Otočila se a uviděla jak k ní míří čtyři kluci. Hned jak je spatřila věděla kdo to je. Když uviděla mladíka , který šel po pravé straně party rozbušilo se jí srdce a cítila jak začíná pomalu rudnout.
"Ano Chris, nechceš pomoct?" zeptal se ji Remus jakmile k ní přišli blíže.
"Když budete tak hodní." usmála se Chris.
"Nevěděl jsem že máš psa, jak se jmenuje?." zeptal se Sirius když si od ní bral pár tašek.
"Právě jsem si ho koupila a jméno zatím nemá. Vždycky jsem měla pro psy slabost a tak jsem si konečně splnila sen." řekla nevině Chris. Kluci se najednou začali strašně smát a Chris vůbec nechápala čemu. Sirius se pak obrátil na Jamese a podíval se na něj stylem Tak to mám v kapse. Když Remus uviděl, že Chris vůbec neví o co jde, tak se hned snažil změnit téma.
"Co děláš tenhle víkend? Nechtěla by jsi s Nat a Markem přijít k nám? Mamka bude ráda a budou u mě ještě kluci, takže se určitě nudit nebudeme." zeptal se a přitom se otočil na kluky, aby mu jeho slova potvrdili. Ti jen přikývli a čekali co Chris odpovíte ještě chvíli uvažovala a přitom ji pohled sjel na Siriuse. Ten na ni udělal psí oči a tomu Chris nemohla odolat.
"Tak jo, ráda." odpověděla s rozpaky v hlase.
"Fajn, nebudeš litovat. Mamka ti ještě v práci řekne nějaké podrobnosti." Řekl s úsměvem Remus.
"No nic my už musíme, tak se měj a o víkendu tě čekáme." řekl James a zastavil se před Děravým kotlem.
"Měj se. Budu se těšit a pejska vezmi s sebou." řekl Sirisu a věnoval ji jeden z jeho nejkrásnějších úsměvů, při kterém se Chris málem podlomila kolena. Pomohli ji ještě s taškami dovnitř a pak odešli. Chris ještě chvíli jen tak stála a zírala na dveře, kterýma před chvílí odešli. Z transu ji dostala až malá chlupatá klička v nejím náručí, které ji jemně kousla do prstu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blytonka Blytonka | Web | 20. listopadu 2007 v 13:43 | Reagovat

Supéééééééér!!! Fakt, jak to děláš, ta kapča je upe boží!!! =D =D =D !!!

2 tabby tabby | Web | 20. listopadu 2007 v 16:37 | Reagovat

uzasna kapitoka a LIDI VZPAMATUJTE SE A PISTE KOMENTY >:0(

Jo a rada se upa spratelm ju :0)))))

3 Nyttera Nyttera | 20. listopadu 2007 v 16:54 | Reagovat

Bezváááááááá!!!!

Moc se mi to líbí...

Už se těším na další :-)))

4 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 20. listopadu 2007 v 18:13 | Reagovat

jééé, to je nádherné. :o) nakupování školních potřeb do Bradavic má stále své nesmazatelné kouzlo. A výběr hůlky je asi tou nejlepší věcí, jaká může existovat. :-) Olivander a jeho zaprášený krámek je vděčným tématem. :o)

jujdanáne, štěňátko, *muni, muni*, noo, to ještě Bradavise zřejmě nezažily :D pokud nepočítám Siriuse, ale i ten je už na něco takověho, jako je štěně, příliš velký :D:D:D

5 Malah Malah | 20. listopadu 2007 v 19:13 | Reagovat

Štěně asi ne, ale pes (nepočítám Záškodníky) už se v Bradavicích vyskytoval. Minimálně v jedné povídce od Nelien. Sorry za reklamu, ale neodolala jsem. Je totiž jedna z mých oblíbených (Pod závojem tmy).

6 Denisa Denisa | 20. listopadu 2007 v 20:38 | Reagovat

bezvadný ale ten Sirius se mi nějak nelíbý mě zajímá jak to bude s nima dál

7 werusenka werusenka | Web | 22. listopadu 2007 v 10:08 | Reagovat

super moc se ti daří jen tak dál piš

8 wisty wisty | E-mail | Web | 22. listopadu 2007 v 14:27 | Reagovat

no téda, to je nádherný!!! a mě by se asi taky podlomily kolena při pohledu na Tichošlápka a Dvanácteráka:)

9 Verush;) Verush;) | Web | 23. listopadu 2007 v 12:23 | Reagovat

je to moc krásný,těším se na pokráčko

10 wastow wastow | Web | 23. listopadu 2007 v 20:30 | Reagovat

jééééé:)))

11 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 31. prosince 2007 v 11:42 | Reagovat

suuuuuuuuuuuppppprrrrrrrr!!!! , to prostě nejde říct jinak

12 alex alex | E-mail | Web | 5. ledna 2008 v 14:37 | Reagovat

bezvadný!

13 Andromeda Andromeda | Web | 14. února 2008 v 12:59 | Reagovat

Toto bolo také krááááááásne hezounký :) Nadhernučké...pro pejsky som mala vždy slabosť...rovnako ako pre Siria že? :D Milučká kapitolka, fakt krásna, vážne...klobúček dolu :)

14 just.ladyL just.ladyL | 18. července 2009 v 12:29 | Reagovat

ta narazka s psikom bola vyborna:D... krasne ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama