15. kapitola

25. listopadu 2007 v 14:39 |  Jiný svět=Nový život
Jak jsem slíbila tady máte další kapču.:-)

Bradavice
Chris doposud psala klidným spánkem, když najednou na obličeji ucítila něco vlhkého a teplého.
"Fuj Blacku, slez ze mě." řekla ještě rozespalým hlasem a povalila Blacka vedle sebe na postel. Uběhl už týden od návštěvy u Katrin a Blafl za tu dobu výrazně vyrost. Jsem zvědavá jak se mu bude líbit v Bradavicích. Říkala si v duchu.
"Bradavice! Vždyť já dneska jedu do Bradavic."vykřikla náhle a prudce se posadila. Její pohled spadl na noční stolek, na kterém měla postavený budík. Ten ukazoval 6:30 ráno. Chris si mírně oddychla, protože se už bála, že zase zaspala. V klidu se oblékla a šla na snídani.
"Dobré ráno, tak co jak se těšíš do Bradavic?" zeptal se Mark, který seděl u stolu a četl si Denního Věštce.
"Dobré, už se nemůžu dočkat." odpověděla Chris s úsměvem a také se posadila ke stolu.
"Taky jsem se poprvé strašně těšil. Jsi už sbalená?"
"Jo jsem, chybí mi už jen pár maličkostí."
"Hlavně tady nezapomeň pelech pro Black, teda pokuď ho nechceš mít po celou dobu nastěhovaného u sebe v posteli."
"Tak to vážně nechci, strašně se rozvaluje."zasmála se Chris v duchu Markovi děkovala, že jí to připomněl.
"V kolik budeme vyjíždět."
"Ve třičtvrtě na deset, raději pojedeme trochu dříve, kdyby byly nějaké problémy."
Po snídani si šla Chris zabalit ještě posledních pár věcí. Čas ji ubíhal strašně pomalu a proto byla nesmírně ráda, když hodiny konečně ukazovaly 9:45. Mark ji pomohl s těžkým kufrem do auta a pak už konečně mohli vyrazit. Chris byla šťastná a zároveň nervózní. Pořád poposedávala a vyhlížela z okna, jestli už náhodou nezahlédne v dáli Londýn. Strašně se těšila na Bradavice a hlavně na to, až uvidí Siriuse. Bylo kolem půl jedenácté a oni konečně dorazili na nádraží. Mark položil Chrisin kufr na vozík a vydali se na nástupiště. Chirs s Backem na vodítku společně prošli přepážkou mezi nástupišti 9 a 10. Jakmile se Chris ocitla na druhé straně mohla oči nechat na krásné červené lokomotivě, která vypouštěla obláčky páry.
"Budeš tu jen tak stát a zírat s otevřenou pusou, nebo si půjdeš najít místo?" zeptala se ji pobaveně Nat, jakmile ji uviděla.
"Co? Jo už jdu." probudila se Chris. Prošla jeden vagón než konečně našla volné kupé. Uložila si od něj věci a vyšla zase ven.
"Doufám že nám budeš psát?!" zeptal se ji Mark a objal ji na rozloučenou.
"Určitě. Bude se mi po vás stýskat."
"Nám taky. No nebudu tě poučovat, ať se chováš slušně, protože na to nemám právo, ale i přesto, nezlob." Objala ji Nat.
"Máme tě oba moc rádi a jestli budeš chtít můžeš přijet na Vánoce."
"Uvidíme, dám vám vědět. Taky vás mám ráda." jen co to dořekla ozval se pískot píšťalky. Chris rychle nastoupila a ještě vyhlédla z okna, aby mohla zamávat vzdalujícím se Nat a Markovi. Když vlak zajel do zatáčky zavřela okno a vešla do svého kupé.
"Tak Blacku a konečně jedeme do Bradavic. Těšíš se?" Black místo odpovědi vyskočil na vedlejší sedadlo a položil si hlavu na její nohy.
Po dvaceti minutách se náhle otevřely dveře a v nich stáli usměvaví James a Sirius.
"Ahoj, jak to že jsi tady tak sama?" zeptal se Sirius.
"Hoj. Nejsem sama, je tu s semnou Black." usmála se.
"No jo vlastně a teď tu máš dokonce dva." oplatil ji úsměv a sedl si vedle ni.
"Kde máte zbytek?"
"Remus musel jít do prefektského vagónu a Petr se zase cpe." odpověděl James a posadil se na protější sedačku.
"Aha a proč jste nezůstali s Petrem?"
"Ale James potřeboval vidět Evansovou. Neviděl ji totiž už celé dva měsíce a to je strašně dlouhá doba, že Dvanácteráku?" řekl Sirius se znatelnou ironií v hlase.
"A našli jste ji?"
"Jo a dokonce se stihli i pohádat. Řekl bych že je to jejich rekord." když to Sirius dopověděl, James mírně posmutněl.
Kluci s Chris nakonec zůstali. Kolem druhé hodiny se k nim připojili Remus s Petrem. Cesta jim ubíhala strašně rychle. Pomalu se začínalo stmívat a tak se šli kluci převléci do jejich kupé. Jen co se Chris dooblékala vlak začal zpomalovat až úplně zastavil. Chris vyšla ven z vlaku na nástupiště, které bylo plné vesele se bavících studentů. Chris uslyšela mužský hlas, který se snažil celou tu vřavu překřičet.
"Prváci a Christín Párkerová ke mně. No tak pojďte sem." Chris se otočila a spatřila obrovitánského muže, který měl celou tvář zarostlou hustými černými vousy.
"Ty jsi Christín." zeptal se ji.
"Ano." odpověděla pořád ještě zaskočená jako vzhledem.
"Tak pojď s semnou. Pojedeš s ostatníma prvákama loďkama a pak budeš s nima zařazena." informoval ji a zároveň se na ni mile usmál.
"Tak co už jsem všichni? Tak pojďte za mnou." křikl na skupinku, která se kolem něho utvořila.
Došli k velkému tmavému jezeru na, kterém se odrážela noční obloha. Na břehu bylo plno malých dřevěných loděk s lucernami. Chris společně s dalšími třemi prváky nasedla do jedné z nich. Plavili se asi deset minut, než konečně mohli spatřit Bradavice. Přesto že je Chris už viděla, musela vydechnout úžasem. Ve tmě vypadaly ještě krásněji než ve dne. Doplavili se ke druhému břehu a vydali se k velké hlavní bráně, kde už na ně čekala profesorka McGonagallová.
"Děkuji Hagride, teď už si je převezmu já." řekla a vydala se do Vstupní haly následována nervózními prváky a Chris. Zastavila se před dveřmi, které vedly do Velké síně.
"Dobrý den, jmenuji se profesorka McGonagallová. Za pár minut projdete těmito dveřmi a budete zařazeni do jedné z čtyř kolejí. Jejich jména jsou.........." Chris ji po chvíli přestala vnímat. Najednou ji přepadala nejistota a nervozita. Strašně si přála dostat se do Nebelvíru, stejně jako kluci. Vlastně si ani nepřipouštěla jinou možnost, ale teď už si tak jistá nebyla. Z jejího přemýšlení ji probudilo až to, když zaslechla své jméno.
"Slečno Párkerová vy budete zařazena jako první, jelikož k nám nastupujete do vyššího ročníku." Chris přikývla a čekala co se bude dít. Profesorka se otočila a vydala se ke dveřím do Velké síně. Ty se otevřeli a tak mohli vejít. Procházeli mezi čtyřmi dlouhými stoly, u kterých seděli bavící se studenti. Došli až k hlavnímu stolu, u kterého seděli profesoři a tam se zastavili. Profesorka před ně postavila malou dřevěnou stoličku a na ni položila velice starý plátěný klobouk. Šum v síni rázem utichl a klobouk započal svou uvítací píseň. Chris ji však nevnímala a rozhlédla se po síni. Všimla si, že po ni pokukuje většina studentů a zkoumavě si ji prohlíží. Pohledem vyhledala kluky, kteří když zpozorovali, že se na ně dívá, tak jí ukázali zdvižené pěsti. Usmála se na ně a pohlédla zpět na klobouk právě ve chvíli, kdy dozpíval. Všichni začali tleskat a po chvíli zase utichli.
"Až přečtu vaše jméno, posadíte se na tuto stoličku a já vám dám na hlavu Moudrý klobouk a budete zařazeni. Christín Párkerová." vyslovila první jméno profesorka. Chris se nejistým krokem vydala k ní a posadila se. Profesorka ji na hlavu položila klobouk, který ji hned přepadl přes oči.
"Ale ale, vítej dědičko Ochránců přírody. Moc dobře vím jaký tady máš úkol a můžu ti říct, že není právě lehký. Přesto ale doufám že uspěješ. A teď už k tvému zařazování, moc dobře vím do lteré koleje se hodíš a zároveň tam budeš šťastná a spokojená. Je to Nebelvír." poslední slovo vykřikl na celou síň. Profesorka ji sejmula klobouk z hlavy a Chris se celá usměvavá vydala k tleskajícímu stolu. Kluci už na ni mávali a ukazovali na volné místo vedle nich.
"Gratuluji, věděl jsem že půjdeš do Nabelvíru." usmál se na ni Remus.
"Doufala jsem v to, ale jakmile jsem měla na hlavě ten klobouk, už jsem si moc jistá nebyla." řekla po pravdě.
Po chvíli skončilo zařazování a nastalo ticho. Profesor Brumbál se postavil a všechny obdaroval milým úsměvem.
"Dejte si do nosu." řekl jen a zase se posadil. Všech pět stolů se jako na povel prohnulo pod tíhou jídla, které se na nich objevilo.
Chris se rozzářily oči a pustila se do jídla. Měli už za sebou dva chody a Chris si všimla, že James stále pokukuje po jedné dívce sedící kousek od nich. Dívka měla zářivě rudé vlasy a smaragdově zelené oči.
"To je Lily Evansová, ta o které jsem se bavili ve vlaku." řekl Sirius, když si všiml Chrisina pohledu.
"Ona snad přes ty prázdniny ještě zkrásněla." ozval se zasněný James. Kluci se usmáli a pokračovali dál v jídle.
Když ze stolu zmizely zbytky moučníku, profesor Brumbál se opět postavil. Ve Velké síně zavládlo ticho.
"Doufám že jste se najedli stejně dobře jako já. Na konec už jen pár maličkostí. Chtěl bych vás upozornit, že vstup do Zapovězeného lesa je přísně zakázán jak pro nové žáky, tak i pro ty starší." Chris se zdálo, že při těchto slovech pohlédl na kluky sedící vedle ní.
"Dále pak mě pan Filch upozornil, abych připomenul, že veškeré kouzlení na chodbách je zakázáno a bude přísně potrestáno stejně jako další porušování školního řádu. To je vše, můžete se odebrat na své koleje. Dobrou noc." dokončil svůj projev profesor a posadil se. V síni nastaly zmatky, jak se všichni chtěli co nejdříve dostat ven. Chris se připojila k ostatním a vydala se na kolej.
"Ahoj, já jsem Lily Evansová. Jsme ve stejné koleji, do jakého jde ročníku?" oslovila ji z ničeho nic dívka, po které pokukoval James u večeře.
"Ahoj, já jsem Chris a nastupuji do 6.ročníku."
"Vážně? Tak to možná budeme mít společnou ložnici. Jsme tam totiž jen dvě, zbytek holek má jinou." usmála se na ni mile Lily. Po chvíli dorazili před velký obraz, na kterém byla obtloustlejší paní.
"Heslo." zeptala se stojících studentů.
"Sluneční záře." odpověděla ji Lily. Dáma přikývla a odtajnila vchod do společenské místnosti.
"Dobrou Chris, uvidíme se zítra." křikli na ni kluci, jakmile vešli a vydali se po točivých schodech pryč.
"Dobrou." odpověděla jim a ještě naposledy se podívala na Siriuse. Byla celkem smutná, protože se s ní po celou dobu večeře skoro vůbec nebavil a pořád pokukoval po jiných dívkách a rozdával jim krásné úsměvy.
"Chris jdeš?" vyrušila ji za zamyšlení Lily.
"Jo, už jdu." společně se vydali po schodech napravo od těch, po kterých šli kluci.
"Jak jsem říkala, bydlíme spolu." řekla vesele Lily, jakmile se zastavily před dřevěnými dveřmi, na kterých byla cedulka se jmény: Lilyan Evansová, Lenka Lantová a Christín Párkerová. Lily otevřela a vešla.
Pokoj byl poměrně veliký. Byly v něm tři velikánské postele s červenými nebesy. U jedné z nich byl postaven Chrisin kufr a na její posteli se válel Black. Chris se pousmála a vešla.
"Jé, to je ale pěkný pes. Neznám nikoho, kdo by měl v Bradavicích psa. Jak se jmenuje?" zeptala se Lily a posadila se na postel napravo od té Chrisiné.
"Black."
"Cože?" Chris se musela pousmát nad jejím výrazem.
"To je dlouhý příběh." řekla a začali ji popisovat, jak vlastně Black přišel ke svému jménu. Když skončila Lily se musela zasmát.
"Chudák, to já bych se tak jmenovat nechtěla. Odkaď vlastně znáš tu Potterovic partičku? Všimla jsem si, že jsi s nimi seděla u stolu."
"O prázdninách jsem pracovala s Remusovou mamkou a tak jsem se s nimi seznámila."
"Aha, no Remus je z nich jako jediný normální. Nejhorší je Potter a Black." Chris se pousmála a vzala Blacka do náruče a položila ho do pelíšku, který mu postavila u její postele. Ten se na ni škaredě podíval a mírně zavrčel. Dveře pokoje se najednou otevřely a v nich stála nějaká holka. Měla na krátko ostříhané černé vlasy a modré oči.
"Tak jsi přece jen měla pravdu Lily." usmála se nově příchozí na Lily.
"Ahoj, já jsem Lenka, tvá spolubydlící." představila se Chris a přešla k zbývající posteli.
"Hoj, já jsem Chris."
Holky si dlouho do noci povídali o všem možném. Chris se dozvěděla plno zajímavých věcí. Třeba že s nimi do ročníku chodí, ještě další tři holky. Ty jsou podle holek naprosto blbé a jediné co je zajímá je nejnovější móda. Když to Chris uslyšela, děkovala Bohu, že s nimi není na pokoji. Zato Lily a Lenka ji padly do oka. Rozuměla si s nimi a obě na ni působily velice přátelsky. Holky měli veliké štěstí, že na druhý den byla neděli, protože kdyby byla škola, určitě by hned první den zaspaly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 25. listopadu 2007 v 15:10 | Reagovat

bezvadný to je jediný co na to můžu říct:-)

2 Vada Vada | 25. listopadu 2007 v 18:32 | Reagovat

Je to úžasný! Akorát jsem se trochu lekla, když Chris vystupovala z vlaku, co se stalo s Blackam, ale ten konec mě uklidnil! Je to vážně úžasný a abych neopomněla, doufám že to sem tam okořeníš i nějakou humornou příhodou týkající se jména Black. Byla by docela škoda nechat plavat tak úžasnou příležitost, když se sama nabízí.

Oj, to znělo asi dost kriticky, co? No, snad to vylepší fakt, že se celou dobu culím od ucha k uchu jako pitomec. Je to vážně úžasný!

3 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | Web | 25. listopadu 2007 v 18:56 | Reagovat

je to překrásné :o) jsem ráda, že se chris dostala do nebelvíru, kam ostatně chtěla :o) a je fajn že tak skvěle zapadla mezi ostatní :-)

4 Nyttera Nyttera | 25. listopadu 2007 v 19:25 | Reagovat

Bezva!!!

Seš dobrá, že jsi stihla dát 2 kapitoly za den:-))

A to jméno Black...taky doufám, že se mi to nebude plést...

Jo, a je supr, že se Chris dostala do Nebelvíru :-))

5 Lucííík Lucííík | Web | 25. listopadu 2007 v 21:37 | Reagovat

to Vada:no pokusím se tam zapojit i trochu toho humoru...mám už něco málo vymyšlené tak uvidíme...

doufám že vám moc nevadí, že píšu tak idylicky...jsem prostě taková....to ale neznamená, že neumím psát i horší věci...a mooooc vám děkuji...:-)

6 tabby tabby | Web | 27. listopadu 2007 v 14:01 | Reagovat

uplne nadherna kapitoka a to stim Jamsem ze se uz s Lil dokazal pohadat musala jsem se usmat to ani jinak neslo :0D

7 Naiad Naiad | Web | 27. listopadu 2007 v 22:16 | Reagovat

Mně tedy vůbec nevadí, že píšeš idylicky, ono se to většinou líp čte :-) Jinak super kapitola :-) Myslím si, že Chris asi se školou moc problémů mít nebude, mít Hermioniny znalosti musí být úžasná výhoda... kdybych měla takovou inteligenci a chuť k učení jako ona, tak si pískám :-D

Bylo to skvělý a už se těším na další... na její vztah se Siriusem atd.

8 Kess Kess | 30. listopadu 2007 v 19:27 | Reagovat

Moc pěkná kapitolka už se moc těším na další.

:-)))

9 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 31. prosince 2007 v 13:21 | Reagovat

supr kapitolka, konečně si našla kamarádky

10 Andromeda Andromeda | Web | 14. února 2008 v 13:13 | Reagovat

Black...typický sukničkár...bleee :)!!!! Asi dnes dm daľšiu kapču kamarátiek :) Si moja inšpirácia! :) Dix, a čo sa týka kapitolky...je U-Z-A-S-N-A!!!!!!!!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama