4. kapitola

27. prosince 2007 v 0:09 |  Přítomnost nebo Budoucnost?
Ahoooj! Po doooost dlouhé době přidávám další kapitolku. Moc se omlouvám že to tak dlouho trvalo, ale neměla jsem vůbec čas. Doufám že si užíváte Vánoc a aby jste si je užívali ještě víc, tak vám přidávám tuto kapču. Není v níc sice nic závratného, ale i přesto doufám že se vám bude líbit. Také bych chtěla poděkovat těm co psali komentíky k předešlé kapitolce a zároveň doufám že je budou psát i nadále. Můžete se do toho pustit:-)

Vysvětlování
Harry na svého kmotra vytřeštil oči a rozběl se k němu.
"Siriusi?!" mírně s ním zatřásl, ale nic se nestalo. Hermiona si přidřepla k Harrymu a položila mu ruku na rameno.
"On spí!" otočil se na ni Harry.
"Cože? Jak jako spí?" zeptal se nechápavě Ron.
"Normálně, prostě zavřel oči a praštil sebou o zem." odsekl mu naštvaně Harry.
"Harry klid. Měli bychom ho donést na ošetřovnu a taky by to měl někdo říct Brumbálovi." ozvala se Hermiona a pohlédla na své kamarády.
"Já beru tu ošetřovnu! Raději se s ním budu tahat, než se potit před Brumbálem." vyhrkl vzápětí Ron s úsměvem. Ten mu však okamžitě zmizel, když uviděl jak ho Hermiona probodla pohledem.
"Jak můžeš říct něco takového v téhle situaci. Co když se nějak vážně zranil, když cestoval časem!" napomenula ho rozzuřeně.
"Klid, klid. Jen jsem se snažil trochu odlehčit situaci." bránil se. Hermiona se už nadechovala k další odpovědi, ale Harry ji zadržel.
"Mohli byste toho nechat, právě teď není ten pravý čas na hádky."
"Promiň." řekli jednohlasně.
"Takže, Rone ty odneseš Siriuse na ošetřovnu a já s Hermionou zajdeme za Brumbálem." Ron přikývl a pokusil se zvednout Siriuse. S velkými obtížemi ho pochvíli zvedl a oddychl si.
"Ježiši, on má snad metrák!"postěžoval si.
"Co jsi chtěl, to máš." ušklíbla se na něj Hermiona. Ron svěsil hlavu a povzdychl si. Když to Hermiona uviděla, přetočila oči.
"Někdy vážně pochybuji, že si kouzelník Ronalde." s tím vytáhla hůlku a namířila na Siriuse.
"Mobilicorpus." vyslovila kouzlo a hned vzápětí se Sirius zvedl do vzduchu.
"Díky, jsi úžasná." vykřikl Ron a přitom se mu rozzářily oči.
"Moc neděkuj, teď půjdeš s Harry za Brumbálem ty." řekla a vydala se směrem do hradu.
"Tak pojď." řekl po chvíli Harry a podíval se na stále ještě zaraženého Rona.
-------------------------------------------------------------------
"Tak řeknete mi už konečně, co se děje?" zeptal se netrpělivě Sirius a zároveň těkal pohledem z jednoho na druhého.
"No po tom, co jsme vyslovili to kouzlo, tak ses zhroutil. Nevěděli jsme, co se s tebou stalo a po dlouhém uvážení jsme tě přenesli tady. Spal jsi celý den, až do teď." začal Remus.
"Aha a proto jste teď na mě hleděli, jako na zjevení?"
"Ne to ne, ale to je na dlouho. Hlavní je že ses probral. No a teď povídej, co s tebou bylo?"
"No potom, co jsem vyslovil to kouzlo, začalo se semnou všechno točit. Po chvíli jsem otevřel oči a věřte nebo ne, ale přede mnou stále knihovnice, jenže byla o dost starší. Málem to semnou švihlo, bude vypadat fakt příšerně. No, a když jsem ji uviděl, tak mi došlo, co se stalo a že jsem v budoucnosti…."
Sirius jim začal vyprávět, co všechno v budoucnu viděl a koho potkal. Kluci ho zaujatě poslouchali. Sirius měl místy pocit, že snad ani nedýchají. Z jeho příběhu je asi nejvíce zaujal tajemný kluk, který byl až neskutečně podobný Jamesovi. Naproti tomu se pousmáli nad myšlenkou, že je Sirius v budoucnu slavný.
"Cože? Ty a slavný? Tak to by mě zajímalo proč." divil se Remus.
"To je snadné, úplně vidím ten titulek v novinách. Sirius Black, jako jediný na světě chodil se všemi bytostmi ženského pohlaví." řekl James a přitom dostal nezastavitelný záchvat smích, ke kterému se vzápětí přidal i ten Remusův.
"Ha ha ha, vážně vtipné. Však vy se budete ještě divit." řekl uraženě Sirius.
"Ale no tak, vždyť to byla jen sranda." snažil si ho udobřit James, který si stíral z tváře slzy smíchu.
"Nechcete místo těch vašich trapných poznámek jít raději na večeři?" navrhl jim stále ještě trochu naštvaným hlasem. Oba jeho kamarádi přikývli a společně se vydali do Velké síně.
--------------------------------------------------------------------------
Harry s Ronem se zastavili u kamenného chrliče.
"Znáš heslo?" zeptal se Ron.
"Ne a ty?" otázal se ho. Ron se na něj podíval pohledem, který jasně říkal: vypadám snad na to?
"Aha, no a co teda budeme dělat? Řekl a podíval se kolem sebe, jako by doufal, že někde uvidí nějakou ceduli s nápovědou.
V tom se najednou otevřel tajný vchod do ředitelny a vyšel Snape. Jakmile je zpozoroval, sjel je oba podezíravým pohledem.
"Co tu děláte?" zeptal se jich nevrle.
Co asi, čekáme na zmrzlinu! Nemáte náhodou jednu? Chtěl mu Harry odpovědět, ale nakonec si to raději rozmyslel.
"Potřebujeme mluvit s profesorem Brumbálem." odpověděl mu stejně nevrlým tónem. Snape zdvihl jedno obočí a ušklíbl se.
"Trošku více slušnosti pane Pottre, nejsem žádný váš nebelvírský kamarádíček. Profesor Brumbál nemá čas poslouchat nějaké vaše výmysly."
"Myslím, že na tohle si čas udělá. Je to velice důležité." protestoval Harry.
"Pokud je to tedy tak strašně důležité, rád si to také vyslechnu." s tím se otočil a vydal se zpátky po točivém schodišti. Kluci se na sebe podívali a rychle se vydali za ním.
"Se vší úctou pane profesore, ale je to osobní. Nic co by vás zajímalo, myslím, že byste tam s námi neměl chodit."
"Neříkejte mi, co mám a co nemám dělat, pokud tedy nechcete svou kolej připravit o to málo bodů co má." Harry ho probodl tím nejnaštvanějším pohledem, který uměl, ale nic neříkal. Profesor se ušklíbl, zaklepal na dveře a po vyzvání vstoupil.
Brumbál zvedl oči od dopisu, který právě psal a nechápavě se podíval na nově příchozí.
"Zapomněl jste si něco Severusi?"
"Ne to ne, ale dole před chrličem jsem narazil na pana Pottera a pana Weasleyho, kteří se horlivě dožadovali s vámi mluvit." Brumbál zvedl obočí a podíval se na chlapce, stojící vedle profesora lektvarů.
"Nuže, co jste mi tedy potřebovali." zeptal se jich milým hlasem.
"No…víte, pane profesore…ono je to soukromé. Mohl by prosím pan profesor Snape odejít?" požádal ho s velkým rozpaky Harry.
"Pane Pottre, už jednou jsem vám říkal, že…"
"Severusi, moc vám děkuji, že jste chlapce za mnou přivedl a byl byste teď tak laskav a odešel?" skočil mu do řeči Brumbál a posunkem mu ukázal na dveře.
Snape se na něj udiveně a zároveň uraženě podíval. Když však zpozoroval, že to ředitel myslel vážně, otočil se k odchodu. Než však odešel, zpražil kluky nenávistným pohledem. Harry měl co dělat, aby se udržel a nezačal se smát.
"Teď už mi řeknete, co bylo tak strašně důležité?" zeptal se jich, dnes už podruhé profesor.
Harry se nejistě podíval na svého kamaráda, když však uviděl, že mu nepomůže, povzdychl si a posadil se do křesla naproti Brumbálovi.
"Víte pane profesore, máme problém. Zhruba před pěti hodinami se na pozemcích objevil Sirius."
"Prosím? Jak je to možné, vždyť Sirius je mrtvý." skočil mu do řeči Brumbál a upřeně ho pozoroval skrz půlměsícové brýle.
"To já vím a taky že to nebyl ten Sirius, kterého jsem poznal já. Teda, abyste mě dobře chápal, on-on byl zhruba stejně starý jako já. Shodou okolností na nás narazil."
"Tak to je vážně malér. Doufám, že jste mu nic důležitého neřekli, hlavně ty Harry."
"Ne, nic podstatného jsme mu neřekli." vložil se do rozhovoru Ron, který doposud jen mlčky seděl.
"To je dobře a řekl vám, jak se tady dostal?" vyzvídal ředitel.
"Prý nějakým kouzlem, které Remus našel v jedné knize. Ale on je tu ještě jeden háček, když jsme se před chvíli vydali za vámi, abychom vám sdělili, co se stal tak Sirius najednou omdlel a nejde ho nijak probudit. Hermiona je s ním právě na cestě na ošetřovnu." zakončil své vyprávění nejistě Harry.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 moja moja | 27. prosince 2007 v 2:00 | Reagovat

bezva! skvělá kapitolovka. strašně moc se mi líbí! doufám že bude co nejdřív pokráčko

2 Zuzka Zuzka | 27. prosince 2007 v 9:27 | Reagovat

Jo je to fakt super pribeh a krasna kapitola!! Strasne se tesim na dalsi =)

3 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | Web | 27. prosince 2007 v 10:18 | Reagovat

to je skvělé :o) moc se ti to povedlo. :-)

4 Lightsoul Lightsoul | Web | 27. prosince 2007 v 12:15 | Reagovat

Tak to je síla, moc se ti povedla už se nemůžu dočkat další kapitolky. :))))

5 Louella de Prague Louella de Prague | Web | 27. prosince 2007 v 14:10 | Reagovat

No hej! A co pokračování?! :´(

6 Enervate Enervate | Web | 28. prosince 2007 v 2:12 | Reagovat

Úžasná kapitolka. Doufám, že brzo přidáš další kapitolku. :o))

7 KiVi KiVi | Web | 28. prosince 2007 v 22:39 | Reagovat

hustýýý doufám že co nejřív přibyde kapitola:))

jo a nechceš se spřátelit??kdyžtak mi to napiš na blog:)))

8 Bellatrix Black Lastrange Bellatrix Black Lastrange | 29. prosince 2007 v 10:13 | Reagovat

Nebylo tam sice nic důležitého, ale i přesto se mi to moc líbilo..:)Doufám, že další pokračování bude dřív...:))

9 tabby tabby | Web | 29. prosince 2007 v 14:36 | Reagovat

ou jeeee co se pak stane az ho uvydi Poppy tu trefi slak:-D

10 Naiad Naiad | Web | 2. ledna 2008 v 17:34 | Reagovat

Ty to vždycky musíš utnout v tom nejlepším, že? :-) No jsem zvědavá, co se bude dít dál :-)

11 jita jita | 6. ledna 2008 v 22:20 | Reagovat

máš to hezký=).takže očekávám co nejdřív pokráčko ať to je eště hezčí:)

12 Nessa Nessa | Web | 26. ledna 2008 v 18:28 | Reagovat

Skvělé, ale chtělo by to další kapitolku :-)

13 Andromeda Andromeda | Web | 13. února 2008 v 21:28 | Reagovat

Idem na daľšieho, tak isto ako ostatné...je to super...

14 MarryT MarryT | Web | 19. března 2008 v 21:40 | Reagovat

Jediné co mě nyní zaráží je to, že Sirius má dvě těla??? Jedno v minulost a jedno v současnosti??? Cha Snapeovi bych to asi taky neřekla, i když je to má oblíbená postava, no měla bych spíš říct, že byla, ale on je pořád.... v mých vzpomínkách ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama