23. kapitola

23. března 2008 v 23:35 |  Jiný svět=Nový život
Ahojky...tak jak jsem slíbila přidávám další kapitolku k JS=NŽ....a jen tak pro informaci je to zatím nejdelší kapitola jakou jsem kdy napsala....tak si toho važte....a hlavně pořáááááádně komentujte...prosíííííííím.....uděláte mi tím strašlivou radost.....jo a ješt bych chtěla poděkovat všem co mi psali komentíky k předešlé kapitolce...no a teď už se do toho můžete pustit...:-)

Prasinky
Uběhl už měsíc od doby, co se Chris vrátila z ošetřovny. Teplé a slunečné dny vystřídal déšť a ledový vítr, který nutil studenty držet se uvnitř hradu. Jediný koho byste mohli venku, v tomto nevlídném počasí potkat, byl James, který i přes strašný déšť nutil svůj famfrpálový tým trénovat, jelikož se blížilo první utkání se Zmijozelem, které nehodlal prohrát a navíc jedině ve vzduchu mohl zapomenout na všechny starosti, které měl. Od Siriuse začínaje a Lily konče. Myslel jsi, že už si začíná s Lily pomalu rozumět, ale bohužel tomu tak nebylo.
Včera večer se zase strašlivě pohádali, dalo by se říct, že to byla jedna z jejich nehorších hádek. No a Sirius, ten se pořád choval jako idiot. Do Nebelvírské věže, se chodil už jen vyspat a jinak celé dny trávil se zmijozelskou partičkou. Kdykoliv potkal někoho z Nebelvíru tak je zahrnoval posměšnými poznámkami a urážkami. Kdysi nejoblíbenější kluk ze školy, se naráz stal jedním z nejvíce nenáviděných lidí.
"Chris jsi tu?" pátrala Lily po své kamaráce.
Byl pátek večer a Lily se právě vrátila z knihovny. Jakmile se ocitla v Nebelvírské věži okamžitě zamířila do ložnice. Nutně potřebovala najít Chris.
"Jo! Jsem v koupelně. Počkej chvilku," zavolala Chris na svou kamarádku zpoza zavřených dveří.
"Dobře, ale pohni si! Musím ti něco říct!!!" Lily se posadila na postel, ale po chvíli se zase postavila a začala nedočkavě přecházet po pokoji.
Chris po chvíli konečně vyšla z koupelny s ručníkem na hlavě. Když spatřila Lily tak se začala hlasitě smát.
Lily stále přecházela sem a tam po pokoji a usměv měla od ucha k uchu. Bylo to snad poprvé, co ji Chris viděla se tak chovat.
"Co se ti stalo? Někdo na tebe vyslal kletbu neposednosti nebo co?" zeptala se kamarádky a zároveň přešla ke své posteli.
"Ne to ne. Jen se nemůžu dočkat, až ti řeknu, co se mi právě stalo!!!" vyhrkla na ni okamžitě Lily.
"Tak to jsem zvědavá, co se tak neskutečného může v knihově stát. No povídej!"
"No víš, ony to jsou spíš dvě novinky. Chceš slyšet nejdříve tu špatnou anebo tu dobrou?"
"Tak začni třeba tou špatnou."
"Dobře! No víš, jak jsme se domlouvaly, že půjdeme zítra do Prasinek spolu? Tak to asi nevyjde," začala opatrně Lily.
"Neříkej, že jsi konečně přijala Jamesovo pozvání na rande," reagovala překvapeně Chris.
"Co??? Ne to vážně ne! S Potterem bych nešla ani za milión gelonů. Jak tě vůbec něco takového mohlo napadnout?!" Lily pomalu začínala nabírat rudou barvu a tak ji raději Chris zavčasu zastavila.
"Tak už se nečerti, jen jsem se zeptala. No povíš mi už konečně, proč s semnou nemůžeš zítra jít?"
Lily se najednou zarazila a začala se zase tak záhadně usmívat.
"Protože mě do Prasinek pozval Charlie Storm!!!"
"To si děláš srandu!!! Ten Charlie Storm, co chodí do Havraspáru o rok výš než my?" divila se Chris. Tak tohle opravdu nečekala.
"Jo přesně ten!" přikývla hrdě Lily.
"Tak to je vážně bomba! Vždyť to je jeden z nejhezčích kluků na škole! Tak už mě nenapínej! Povídej, přeháněj! Chci slyšet všechny podrobnosti!" naléhala ne ni zvědavě Chris.
"Byla jsem na odchodu z knihovny, ale u dveří jsem se ještě na chvíli zapovídala s madame Pinceovou o jedné knížce. No a když jsem se otočila, že už půjdu, tak jsem se s někým srazila ve dveřích…"
"S Charlím!!!" skočila ji do řeči Chris.
"Jo. Hned se mi začal omlouvat a pak mi nabídl, že mě doprovodí na kolej…"
"A ty jsi souhlasila že?!" přerušila ji zase Chris.
"Jo souhlasila, a jestli mi ještě jednou skočíš do řeči, tak už ti nic neřeknu!!!" obořila se na ni Lily.
"Tak promiň, jen jsem strašně nedočkavá," omlouvala se hned Chris.
"No jak jsem řekla, tak se nabídl, že mě doprovodí na kolej. Po celou cestu jsme si povídali. Ptal se mě na všechno možné, což mě celkem překvapilo, protože jsem se s ním nikdy moc nebavila. Bylo to fajn. Musím říct, že jsme si celkem rozuměli. No, a když jsem přišli k obrazu tak nastalo takové to trapné ticho, určitě víš, co mám na mysli, no a po chvíli mi řekl, že už delší dobu si semnou chtěl promluvit. Úplně jsem cítila, jak začínám rudnout! A pak se mě zeptal, jestli bych s ním nechtěla jít zítra do Prasinek . Byla jsem totálně zaskočená, ale na konec jsem samozřejmě souhlasila. Vypadalo to, že ho to straně potěšilo. Úplně se mu rozzářily oči. No a pak mi ještě řekl, že mě zítra vyzvedne ve Vstupní síni. Potom se ještě jednou krásně usmál a pak odešel." Lily ukončila své vyprávění a pak si lehla na postel a zasněně se zadívala z okna.
"Tak to vážně zírám!" Chris přešla k posteli na které Lily ležel a posadila s vedle ní.
"Taky jsem zírala. Hele a vážně ti nebude vadit, že s tebou do těch Prasinek nepůjdu?" zeptala se trochu nejistě Lily.
"Jasně že nebude! Já to nějak zvládnu, ale musíš mi slíbit, že mi pak budeš všechno vyprávět."
Lily se na ni zářivě usmála a pak ji nečekaně objala.
"Děkuji, děkuji, děkuji. To víš, že ti všechno potom povyprávím!!! Tak já jdu do sprchy a pak do postele ať nejsem zítra unavená." s tím se zvedla z postele a ladným krokem dotančila do koupelny.
"Hele a kde je vlastně Lenka?" zeptala se ještě v rychlosti Chris než Lily zavřela dveře.
"Myslím, že seděla dole ve spolčence. Proč?"
"Ale jen jsem tak přemýšlela, že ji přemluvím, ať jde s semnou ona."
"Tak to hodně štěstí!!! Ale raději si nedělej naděje, vždyť víš, že Lenka Prasinky nesnáší!"
"To vím, ale zkusit to můžu."
"Jasně že můžeš, ale raději to nechej na ráno," s tím se Lily ztratila za dveřmi do koupelny.
Ráno Chris probudily nějaké zvláštní zvuky. Když se pozorněji zaposlouchala tak ji to připadalo, jako by někdo zběsile pobíhal po pokoji a stále něco bral a pak zase odhazoval. Pomalu se posadila a podívala se na hodinky, které měla vedle postele. Půl sedmé ráno!? Asi někoho brzo zabiju! Pomyslila si. Rychlým pohybem roztáhla závěsy, kolem postele a hledala původce toho ruchu.
Po chvíli si všimla postele, na které obvykle leží Lily, ale momentálně tam ležel snad celý její šatník, ale Lily nikde. Pak svůj pohled stočila k otevřeným dveřím do koupelny, kde konečně svojí kamarádku našla stát před zrcadlem.
"Lily můžeš mi vysvětlit, proč o půl sedmé ráno děláš takový hluk?" zeptala se ji mírně naštvaným hlasem. Odpovědi se jí však nedostalo.
"Hele ty si nestěžuji! Vydržela jsi při tom spát ještě poměrně dlouho, ale já už jsem vzhůru od šesti," ozvalo se po chvíli z vedlejší postele, kde ležela Lenka.
"Hmm, to mám vážně štěstí. Už ti Lily řekla, co se ji včera přihodilo?" zeptala se ji Chris.
"Jo řekla, tak holka má prostě kliku."
"Jo to teda má, hele tak mě napadlo, když jde Lily se Stormem, neudělala bys jednou výjimku a nešla bys s semnou?" zeptala se opatrně Chris a zároveň udělala na Lenku psí očka.
"Tak tohle jsem čekala. No já nevím, vždyť víš, jak nerada tam chodím," vykrucovala se Lenka a zároveň nechápavě pozorovala pobíhající Lily.
"Prosím, prosím, prosím. Nechci tam jít sama," škemrala dál Chris.
"Ale vždyť nepůjdeš sama. Můžeš jít přece s Blackem," řekla a kývla na košík vedle její postele, ve kterém si lenošil krásný černý pejsek, který za poslední měsíc zase pořádně povyrostl.
"Lenííííííí, prosííííííím!"
"Tak dobře no! Pro jednou udělám výjimku, ale jen že jsi to ty," ustoupila nakonec Lenka.
"Jupíííííí. Uvidíš, že si to užijeme," yykřikla Chris.
Zbytek rána holky strávily tím, že pomáhaly vybíral Lily oblečení a ten správný účes, kterým by Charliho okouzlila. Nakonec ji vybrali tmavě modré džíny a zelený, krásně střižený, rolák. Kolem třičtvrtě na deset, konečně vyšly z pokoje a vydaly se směrem do Vstupní síně. Chris byla ráda, že nakonec Lenku přesvědčila, ať jde s ní. Měla obavy, že určitě cestou narazí na Siriuse a tak raději chtěla mít oporu v podobě kamarádky.
Ve Vstupní síni se rozloučily s Lily, která zamířila k nervózně postávajícímu Stormovi. Holky musely uznat, že jim to spolu slušelo. Charlie byl o asi o půl hlavy vyšší, než Lily, měl světle hnědé vlasy, které mu spadaly někde k ramenům. Oči měly krásně modrou barvu, a když se usmál tak se mu kolem pusu vytvořily malé náznaky dolíčku. Prostě krasavec.
Holky vyšly do zřejmě jednoho z posledních poměrně teplých dnů. Po celou cestu si povídaly anebo se smály Blackovi, který kolem nic prováděl všelijaké psí kusy. Chris se po dlouhé době zase dobře bavila. Poslední dobu totiž nedělala nic jiného, než že myslela na Siriuse a snažila se přijít na to, proč se tak strašně změnil. Strašně ji to ničilo, ale jak slíbila Lily, snažila se na to myslet co nejméně, ale moc se jí to nedařilo. Kdykoliv uviděla Jamese, jak smutně posedává sám ve spolčence anebo když se podívala na svého pejska, vždycky si na něj vzpomněla.
"Hej Chris posloucháš mě vůbec???" strčila do ni Lenka, aby upoutala její pozornost.
"Jo, jasně že tě poslouchám," odpověděla ji ještě trochu zasněně.
"Tak to jsem ráda, protože nezapomínej, že tu jsem jen kvůli tobě. No tak kam půjdeme nejdříve?"
"Co si takhle zajít do Medového ráje, tam si nakoupit nějaké dobroty a pak si jít někam ven sednout, když je dneska tak pěkně," navrhla Chris.
"Jo to by šlo, alespoň bude Black venku," souhlasila Lenka a zároveň podrbala Blacka za ušima.
Za půl hodiny si to už holky štrádovaly, s plnýma rukama dobrot, do malého kopečka, který byl kousek za vesničkou. Nakonec se osadily na okraji lesa.
"Ufff, to byla fuška," postěžovala si Lenka a unaveně se zhroutila do trávy.
"Však ti trochu námahy jen prospěje," usmála se na ni Chris.
"Tak dík no," odpověděla ji na oko uraženě Lenka.
Chvíli tam holky jen tak seděly, povídaly si a jedly dobrůtky, které si nakoupily v Medovém ráji. Pak si náhle Chris vzpomněla, že už se delší dobu chce Lenky na něco zeptat.
"Ty Leni, můžu mít otázku?" začala opatrně.
"Jo jasně. Jen se ptej," odpověděla Lenka a hodily Blackovi klace, který je přinesl.
"No víš, jen mě tak napadlo. Tobě se líbí Remus?," pokračovala pomalu a sledovala kamarádčinu reakci, která přišla okamžitě.
Jakmile Lenka uslyšela, na co se ji Chris zeptala, začala se dusit kouskem čokoládky, který právě měla v puse.
"Cože??? Jak tě to prosím tě napadlo?" zeptala se ji a zároveň mírně zrudla v obličeji.
"Jen jsem si poslední dobou všimla, že po něm nějak pokukuješ. Tak co, líbí se ti?" vyzvídala dál Chris.
"Aha, no….hmm….tak když to musíš vědět tak jo, líbí se mi. Ale jestli to někomu řekne, tak přísahám, že uškrtím vlastníma rukama," vyhrožovala Lenka.
"Já jsem si to myslela! To je super a neboj nikomu nic neřeknu," ujišťovala ji Chris a zároveň se na ni zářivě usmívala.
"A můžeš mi říct, co je na tom super? Vždyť on se o mě vůbec nezajímá," vyklopila své obavy Lenka.
"To nemůžeš vědět, jestli chceš znám můj názor tak si myslím, že je Remus celkem stydlivý, takže od něj nemůžeš hned čekat zázraky. Být tebou tak tomu nechám volný průběh a pak uvidíš," uklidňovala ji Chris.
"No uvidíme, ale stejně si žádné velké naděje nedělám."
"Neboj. Mám takové tušení, že to dobře dopadne," usmívala se na ni stále Chris.
Poté nastalo chvíli ticho, během kterého si Lenka hrála s Balckem. Chris si poposedla a zadívala se na nebe, ale pak najednou něco uslyšela.
"Hele nech to být! To je můj oříšek! Dotkni se ho a uvidíš, čeho jsem schopná!"
"Nevšiml jsem si, že bys ho měla podepsaný. A pro tvoji informaci jsem ho viděl první já!"
"Tak to prrr chlapče, já jsem ho viděla první…"
Chris zatřepala hlavou a rozhlédla se, odkud ty hlasy vychází. Pohledem zabloudila k lesu, kde spatřila něco, čemu nemohla uvěřit. Na okraji spatřila dvě malé veverky, které se praly o ořech. Pane bože já snad blázním. To není možné. Přece to jsem nemohla slyšet ty veverky! Vždyť to nejde! Určitě se mi to jen zdálo.
"Hele nepůjdeme už? Chtěla bych se ještě stavit pro nový brk a tak," navrhla Chris, která byla stále ještě vykolejená z toho, co se právě stalo. Raději chtěla, co nejrychleji z toho místa odejít.
"Jo jasně," souhlasila Lenka a pomalu vstávala.
Holky asi ještě hodinu chodily po obchodech a pak se vydaly zpátky na hrad. Na zpáteční cestě už mezi nimi hovor znatelně vázl. Lenka přemýšlela nad tím, co jí řekla Chris ohledně Remuse a doufala, že má její kamarádka pravdu.
No a Chris zase přemýšlela nad tím, jestli se opravdu zbláznila anebo se jen na chvíli zasnila. Jako by nestačilo, že už je tak dost mimo kvůli Siriusovi a teď ještě do toho začíná slyšet nějaké divné hlasy.
"Myslíš, že už se Lily vrátila?" vytrhla si ze zamyšlení Lenka.
"Tak to netuším, ale doufám že jo. Už se nemůžu dočkat, až nám povypráví podrobnosti," usmála se Chris.
"Tak to jsme dvě," oplatila ji úsměv Lenka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jita jita | 24. března 2008 v 0:49 | Reagovat

týýjo boží, ty veverky xD,aaa lily randíí, taky bych chtěla slyšet podrobnosti..:) jinak zase se ti to povedlo na jedničku*

2 KiVi KiVi | Web | 24. března 2008 v 1:32 | Reagovat

super....rozumí zvířatům? fíha by se šiklo....ale snad už jiný schopnosti mít nebude tohle úpe stačí :)

3 any any | Web | 24. března 2008 v 7:45 | Reagovat

jaja super kapitola vůbec nevadi ze je takova dlouha tim lip!!!!

4 luckily luckily | Web | 24. března 2008 v 10:41 | Reagovat

moooc hezká kapča...:)) To jako, že ona rozumí zvířatům?? Tak to je super, taky bych to chtěla umět...:)

5 LiZinKa LiZinKa | 24. března 2008 v 16:34 | Reagovat

noo pekne..som zvedava na dalsiu kapcu:))

6 Lali Lali | 24. března 2008 v 16:46 | Reagovat

krásný!! Honem další!!

7 alex alex | E-mail | Web | 29. března 2008 v 18:37 | Reagovat

good, jdu dál

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama