12. kapitola

15. listopadu 2008 v 15:26 |  Přítomnost nebo Budoucnost?
Tak a je to taky! To na co jste museli tak dooooooooooooooouho čekat. Ano je tady DALŠÍ KAPČA a to k PnB....doufám, že se vám bude líbit a budete brát kapánek ohledy na to, že jsem tak dlouho nepsala...:D Jo a taky pište komentáře....ať mám motivaci psát dál a abych věděla že jsem to psaní úplně nezapomněla...:-)




Plány


Sirius společně s trojicí nových kamarádu kráčel na večeři. Během cesty nikdo nepromluvil a tak měl alespoň dost času na přemýšlení.

Tak oni si myslí, že se spokojím s tím minimem, co mi řekli? To se teda dost spletli! Když mi to neřeknou oni, tak si to budu muset zjistit sám.


"Siriusi jsi v pořádku?" zeptal se svého kmotra Harry, když vešli do Velké síně.

"Jo jsem." odpověděl mu s úsměvem Sirius, což Harryho ještě více znepokojilo.

Harry začínal mí takový divný pocit, že jeho kmotr něco chystá. Věděl, že to co si před chvílí v kabinetě vyslechl, mu nestačilo a určitě se pokusí zjistit něco víc.

Asi ho budu muset hlídat na každém kroku. Povzdechl si v duchu Harry.


Při všech těch strastech, co měl, mu přibyla další, ale muset to udělal. Nemohli riskovat, že by změnili budoucnost.

"Alespoň, že jídlo se nezměnilo a je pořád tak dobré," usmál se Sirius a s chutí se zakousl do kuřete.

"Siriusi a co máš v plánu na večer?" zeptal se ho jako by nic Harry.

"Nevím, uvažoval jsem, že se půjdu trochu projít po hradě a zmonitorovat, jaké tu máte kočky, a v tom lepším případě nějakou sbalím a trochu si s ní pohraju," odpověděl mu zároveň na něj spiklenecky mrkl.

Při těch slovech Hermioně mírně zaskočilo. Rona si chtěl zahrát na zachránce a tak ji pohotově praštil po zádech, ovšem Hermiona nečekala, že ji praští takou silou a narazila hlavou o stůl.

Harry se Siriusem se začali okamžitě smát, až jim létaly kousky jídla z pusy a Ron s hrůzou v očích pozoroval rozčílenou Hermionu, která si mnula čelo.

" Promiň, já…" začal se omlouvat Ron, ale Hermiona mu skočila do řeči.

"Ronalde Weasly já tě vážně jednoho krásného dne zabiju!!! To nemůžeš být trochu mírnější???" křičela po něm Hermiona.

"Tak tohle mi trochu připomíná Jamese a Evansovou,"
zdělil Harrymu Sirius zatím se stále ještě smál Ronovi a Hermioně.

Harry mu při těch slovech malinko povadl úsměv na rtech, ale toho si už Sirius nevšiml, jelikož začala Hermiona křičet i na něj.

"A ty se jako směješ čemu? Nebýt tebe, tak jsem se nezačala dusit!"

"Cože? Ale já nic neudělal?" bránil se Sirius.

"Jo tak ty jsi nic neudělal? Tak já ti to připomenu! Počkej, jak že jsi to přesně říkal? Jo už vím: Nevím, uvažoval jsem, že se půjdu trochu projít po hradě a zmonitorovat, jaké tu máte kočky, a v tom lepším případě nějakou sbalím a trochu si s ní pohraju!" zopakovala jeho slova rozčíleně Hermiona.

"A co je na tom?" nechápal Sirius.

"Pane bože, do jaké společnosti jsem se to dostala! Jeden mě tady málem zabije a druhý se chová jako děvkař! Jdu do společenky," s těmito slovy se zvedla a rázným krokem vyšla z Velké síně.

"Nechápu, co jí tak vytočilo?" nechápal nadále Sirius a podíval se na oba kamarády.

"No myslím, že…" začal Harry a v půlce věty se zasekl a koukal někam za Siriuse.

Sirius se okamžitě otočil a okamžitě se mu zablýsklo v očích, když za sebou spatřil pěknou černovlásku.

"Ahoj," pozdravil ji a přim se na ni zářivě usmál.

"A-ahoj, já jsem Monika. Tak mě napadlo, nechtěl by ses jít projít?" zeptala se ho nesmělým hláskem dívka.

"Ale jistě. Jinak já jsem Sirius," odpověděl a okamžitě se zvedl a zamířil s ní ke dveřím. Ještě než se s tratili na chodbě se stačil otočit a mrknout na Harryho a Rona, kteří na ně nevěřícně zírali.

"Jak on to jen dělá!!! Tohle by se mě nikdy nemohlo stát," promluvil nevěřícně Ron.

"No jen doufám, že se to nedozví Hermiona, jinak bude zase zuřit," odpověděl Harry a pokračoval v jídle.


-------------------------------------------------------------------------


Byla sobota a všechny ročníky od třetího nahoru se chystali do Prasinek. James s Remusem se právě chystali ve své ložnici.

"Chudák Tichošlápek, příjde o první výlet do Prasinek," ozval se James z koupelny.

"Já bych ho zase tak nelitoval. Jak ho znám tak si tam určitě užívá s fůrou holek," odpověěl Remus, který se právě oblékal mikinu.

"To je taky fakt!" začal se smát James.

"Tak já můžu vyrazit," oznámil Remus směrem ke koupělně.

"Já taky, tak jdeme," ozvalo se z koupelny a vzápětí z ní vyšel James a zamířil ke dveřím kde už na něj čekal jeho kamarád.

"A kde je vlastně Petr?" zeptal se James zatímco scházeli schody do společenky.

"Říkal něco v tom smyslu, že se mu nechce a že raději zajde pozdravit domácí skřítky," odpověděl Remus a při slově pozdravit naznačil rukama uvozovky.

"Jo tak to si dokážu představit tu jeho návštěvu. Jen abych pak měli z čeho uvařit večeři," usmál se James.

Právě procházeli Vstupní halou, která byla plná postávajících stedentů. Mezi nimi byla i Lily Evansová společně se svými kamarádkami. Když kolem nich kluci procházili tak se mírně usmála na Jamese, ale ten si vůbec nevšímla, což ji kapánek zarazilo.

Že by byl pořád ještě na mě naštvaný?


Ale vždyť mi to může být jednou, alespoň budu mít od něj klid!


Ale na druhou stranu nechci aby byl na mě naštvaný.


Lily sváděla tento vnitřní boj, dokud se nedostaly ven. A když se začala bavit s kamarádkami, už si na to ani nevzpomněla.

"Hele Jamesi, co to s tebou je?" zeptal se překvapeně Remus, když vyšli ven.

"Co by mělo být?" usmál se James.

"Tak já nevím, ale Lily se na tebe usmála a ty nic? Nejsi náhodou nemocný nebo tak?"

"Ne nejsem. Jen jsem si řekl, že zvolím trochu jinou taktiku. Jsem už v sedmé ročníku a tohle je moje poslední možnost jak Evansovou dostat. Prostě jsem se rozhodl, že si ji nebudu všímat a budu čekat jestli to s ní něco udělá. Když jo, tak budu vědět, že se ji alespoň trochu líním a když ne, tak se hold budu muset smířit s tím, že mě vážně nenávidí," vysvětloval svůj plán.

"Aha! No já si myslím, že to je dobrý plán. Ale co tak najednou?"

"No víš napadlo mě to ten večer, kdy se mi Lily omlouvala v té spolčence," odpověděl mu s úsměvěm.

Remus se na něj podíval a musel se začít smát, když viděl ten jeho kulišácký výraz.

"No jen doufám, že nebudeš Lily trápit moc dlouho," řekl nakonec.


Kluci už asi dvě hodiny procházeli vesničku a nakukovali do různých obchodů.

"Co takhle zajít ke Třem košťatům pozdravit Rosmertu a dát si skleničku?" navrhl James.

"Proč ne, stejně už mě bolí nohy."

Hospoda byla plná bradavicích studentů a tak jim dalo celkem zabrat než se dostali k baru. Ten byl však taky plně obsazen studenty až na dvě místa vedle holek z jejich ročníku.

"Jé ahoj holky, můžeme si přisednout?" zeptal se jich Remus.

Jasně odpověděla dívka sedící vedle Lily.

"Hej Jamesi tady jsou dvě místa!" křikl na svého kamaráda, který stál kousek od nich a objednával pití.

"Ahoj Nel, Barčo," kývl na holky sedící vedle Lily, kterou naschvál nepozdravil.

Lily se na něj nevěřícně podívala. Bylo to snad úplně poprvé, co ji James potkal a neměl žádnou poznámku, a co víc on snad dělal jako by tam asi nebyla.

"Tak co jste nakoupili kluci?" ptala se jich Nel sedící vedle Rema.

"Nic moc, jen nějaké prkotiny a pár hraček pro paní Norisovou," odpověděl James a zároveň na ni mrkl.

Lily to celé sledovala a nevěřila svým očím ani uším.

On snad po Nel vyjíždí???Co se to s ním děje? Je to vůbec Potter? Ale proč mi to vlastně tak vadí! Můžu být jedině ráda, že tady po mě zase neřve a nezve mě na rande.


"Hej Reme jak se Evansová tváří?" zeptal se potichu James.

Remus se mírně nahnul, aby na Lily viděl a pak se zase otočil na kamaráda.

"No nevím, vypadá trochu zaraženě. Nejve říct, jestli je ráda, že balíš Nel a nebo že jí to štve.Ale rozhodně vypadá překvapeně," zdělil mu Remus.

Hmm… Pro začátek to stačí. No uvidíme Lily Evansová, jestli nakonec budeš moje.


Říkal si v duchu James a zároveň se usmíval.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nogarena Nogarena | 16. listopadu 2008 v 10:26 | Reagovat

první koment super. Tak takhle povídka se mi vždycky hodně líbila a ani teď si nemůžu stěžovat. Píšeš fakt skvěle.

2 manik manik | Web | 17. listopadu 2008 v 7:51 | Reagovat

páni! tohle mi úpe neskutečně chybělo!

3 KiVi KiVi | Web | 17. listopadu 2008 v 15:33 | Reagovat

Teda Sirius nezahálí :D...Těšim se na nějakou akci :) Tak snad teď budeš přidávat kapitoly častějc :)

4 alexeja alexeja | Web | 17. listopadu 2008 v 20:10 | Reagovat

Souhlasím s Kivi! Já chci další kapitolu!!!! :0)

5 Illandris Illandris | Web | 18. listopadu 2008 v 21:12 | Reagovat

To bylo úplně skvělý. Nejvíc mě pobavila ta Hermiona. Jak se třískla do stolu:D

Moc se těším na pokračování a doufám, že bude brzo:)

6 Ar-lee Ar-lee | Web | 24. listopadu 2008 v 15:29 | Reagovat

Nádhera! Moc zajímavá povídka. A to s Hermionou bylo super. Ale chtělo by to další kapitolu.

7 Katuska Katuska | 25. listopadu 2008 v 16:36 | Reagovat

Moc pekne:) Doufam, ze se pribeh trochu pohne:)

8 Nessa Nessa | Web | 30. listopadu 2008 v 14:20 | Reagovat

nestačila jsem zírat, že přibyly další kapitoly a blg se zase rozjel, ale jsem za to moc ráda =) tahle kapitola je fakt moc povedená =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama