13. kapitola

27. listopadu 2008 v 23:10 |  Přítomnost nebo Budoucnost?
achooooooooooj..jak se vede??doufám, že se máte fajně..moc se omlouvám, že dlouho nic nepřibylo, ale byla jsem se svým klukem v Berlíně u rodiny a tak jsem neměla čas nic napsat...ale jakmile jsem se vrátila, okamžitě jsem se do toho pustila....vím že se poslední dobou v kapitolkách nic moc neděje, ale ujišťuji vás že se to pokusím změnit a doufám že i úřesto se vám bude líbit..tak uráááá do čtení...:-)




Ne, to nedokážu!


"Siriusi? Jsi tu?" Harry opatrně otevřel dveře do jejich ložnice, ale jeho kmotr tam nebyl.

"Pane bože, kde zase je?" povzdechl si a vydal se zpět do společenské místnosti.

"Tak co byl tam?" zeptal se ho okamžitě Ron.

"Ne," odsekl Harry a svalil se do vedlejšího křesla.

"No, ale na druhou stranu buď rád, že to nedopadlo jako minule!" Ron se uchechtl a pokračoval.

"Ještě teď vidím ten tvůj výraz, po tom co jsi Siriuse v naší ložnici vyrušil no…hmm… řekněme z intimní schůzky s tou holkou z 5. ročníku," pokračoval Ron a mírně zrudl.

"Tak tohle jsem teda ještě neslyšel! Prý z intimní schůzky!!! To by snad nevypotil ani Remus," Sirius právě vešel do společenky a hned se připojil ke klukům.

Harry s Ron nadskočili 5 cm do vzduchu, protože si ho vůbec nevšimli. Sirius se dal ještě do většího smíchu a posadil se do křesla.


"Konečně! Kde jsi byl? Hledám tě tady už snad hodinu," obořil se na něj okamžitě Harry.

"No tak nevyšiluj, vždyť už jsem tady!" odpověděl mu Sirius a zároveň se zakoukal kamsi na opačný konec místnosti.

"Vždyť jsme se domlouvali na tom, že zajdeme za Hagridem a pak jsi po mě ještě něco chtěl."

"No jooo vlastně! Alespoň, že jsi mi to připomněl! Hele netušíš, od koho je tenhle dopis?" uvědomil si Sirius a okamžitě vytahoval kus pergamenu z kapsy.

Harry si ho od něj vzal, ale sotva přečet první řád, okamžitě se na něj překvapeně podíval.

"Jako mám jisté podezření na jednu blondýnu z Havraspáru, ale nejsem si tak jistý," sdělil mu zatím co, si Harry četl zbytek dopisu.

"To si snad, ze mě děláš srandu Siriusi!!! Já ti mám zjišťovat, kdo ti posílá tenhle MILOSTNÝ dopis???" ptal se Harry s nevěřícím výrazem v očích.

Ron se vedle něj svíjel ve svém křesle, jelikož zadržoval výbuch smíchu.

"A ještě ke všemu, to podle toho dopisu vypadá, že jsi s ní psal! A to mi chceš říct, že si nepamatuješ, kdo to je?"

"Ale no tak, děláš jako by se i to nikdy nestalo!" obhajoval se Sirius.

To už Ron nevydřel a vybuchl naplno. Harry po něj okamžitě střelil pohledem.

"Vždyť už je to víc než měsíc, co tu jsem! Víš kolik, jsem za tu dobu poznal holek? Tak už se tak netvař," snažil se Harry nějak uklidnit.

"No dobře, ale hlavně už mi nedávej číst, žádné tvoje milostné dopisy, jasné?"

"Jasně! No a co podnikneme?"

"No já mám za chvíli famfrpálový trénink a Ron doučování s Hermionou z lektvarů," odpověděl mu ihned Harry.

"Hmm… takže zase nuda. Tak já se jdu teda projít," sdělil jim znuděně Sirius a odešel.

Achjo s nimi je teda zábava! Jo kdyby tady byl James, to bych se určitě nenudil! No, že mě to nenapadlo dřív! Konečně mám čas se jít kouknout do té knihovny!

Siriusovi se náhle rozzářil obličej a rychlým krokem se vydal do knihovny.

"Dobrý den," pozdravil slušně knihovnici a okamžitě se vydal do zadní části.

"Kde to jen může být," mumlal, když se probíral starými výtisky Denního věštce.

"A tady to je!" zaradoval se, když náhle spatřil výtisk se zhruba stejným datem, který bylo právě v jeho čase.

Vzal si pár výtisků a zamířil k nejbližším křesílkům. Pohodlně se usadil a pustil se do práce. Pročítal jeden titulek za druhým a doufal, že najde nějaký, kde by se objevovalo nějaké známé jméno. Doufal, že najde něco, co by mu konečně zodpovědělo jeho otázky.

Asi po 15 minutách konečně našel něco zajímavého. Musel párkrát zamrkat, protože nevěřil vlastním očím. Článek se nacházel skoro na zadní straně, kde se obvykle psala různá ohlášení. A titulek, který si četl už po páté, hlásal:

Pan James Potter a Slečna Lily Evansová, oznamují, že dne 8. října vstoupí ve svazek
manželský.

"Tak to je vážně mazec! James si vzal Evansovou?"


Sirius nemohl uvěřit, tomu co si právě přečetl. Už chtěl otočit na další stranu, ale najednou se v půlce pohybu zastavil a pomalu se sesunul v křesle. Z ochablé ruky mu vypadlo číslo novin a spadlo pod křeslo.



----------------------------------------------------------------------------



James společně s Remus právě seděli ve Velké síni a večeřeli, když je náhle vyrušilo hlasité okašlání. Oba okamžitě zvedli hlavu od talíře a zadívali se směrem k učitelskému stolu, kde si ředitel školy právě vyžadoval pozornost.

"Moc se omlouvám, že vás ruším od tak výborné večeře, ale chtěl bych vám oznámit jednu věc. Jelikož už je půlka října, je na to právě vhodný okamžik na to, abych vám oznámil, že těsně před Vánoci se bude pořádat ples. Jestli už si někteří z vás lámou hlavy, k jakému výročí se bude konat tak je musím zklamat. Není to z žádného speciálního důvodu. Jen mě napadlo, že bychom si mohli zpříjemnit svátky. Bližší informace budou posléze vyvěšeny na nástěnkách a teď už můžete pokračovat v jídle," dokončil svůj monolog Brumbál a posadil se zpět na židli.

"Hmm to zase bude! Už teď slyším, jak se holky dohadují, co si vezmou a tak," postěžoval si James.

"Celkem mě překvapuje, ten tvůj tón. Vždycky jsi byl rád, když se něco takového konalo. Co se děje?" vyzvídal Remus.

"Ale, nějak mě to nezajímá. Asi to je tím, že tu není Sirius," svěřil se James.

Remus se na něj smutně podíval, ale nic neříkal. Moc dobře věděl, co tím jeho kamarád myslí, jelikož on cítil to sama. Moc mu Sirius chyběl. Přišlo mu to jako doba, co ho naposledy viděli.

Oba mlčky seděli a nimrali se v jídle, když k nim náhle přiběhla paní Pomfreyová.

"To jsem ráda, že jsem vás dva našla! Mám pro vás skvělou zprávu! Pan Black se právě probral!" oznámila jim vesele.


"Vážně? A můžeme za ním?" vyhrkli oba naráz.

"No teď hned ne. Vydržte tak půl hodinky a pak za ním můžete," s tím se otočila a zamířila pryč.

"Tak to je skvělé, že je Tichošlápek zase vzhůru!"

Oba byli jako vyměnění. Ještě před chvílí tady sklesle seděli a teď z nich přímo sršela radost.

"To teda je! Hele co se tak stavit do společenky pro všechny ty dopisy a balíčky co mu nosily ty jeho slepičky a jít pak za ním?" navrhl James.

"Dobrý nápad! Určitě mu zvedne náladu, když uvidí, jak všechny holky na škole trpěly jeho nepřítomností," souhlasil Remus.

Uběhlo asi 30 minut a kluci už nedočkavě čekali na ošetřovně na madame Pomfreyovou než konečně dokončí všechna vyšetření.

"Pane Bože tak už mě konečně nechte být! Jsem zcela v pořádku a rozhodně vám nedovolím, abyste mi vyšetřovalo to, co se právě chystáte!!!"

Siriusův rozčílený hlas se ozýval zpoza zatažených závěsů a jakmile ho kluci uslyšeli, okamžitě se jim objevil na tvářích úsměv. Konečně po tak dlouhé době slyšeli svého kamaráda a podle všeho byl naprosto v pořádku.

Po pár minutách se konečně rozhrnuly závěsy a kluci spatřili ležícího Siriuse a rozzuřenou ošetřovatelku, která právě odcházela.

"Jeee ahoj kluci!!! Ani nevíte, jak vás dva rád vidím!!!" vykřikl okamžitě Sirius.

"To my tebe taky! Bez tebe to tu není ono Tichošlápku," začal okamžitě James.

"Byla tu bez tebe taková nuda!" přidal se k němu Remus.

"No to já jsem se moc nenudil. Musím uznat, že tam mají celkem pěkné roštěnky," začal se jim svěřovat.

James s Remusem se na sebe podívali a usmáli se.

"Na něco jsme ti přinesli!" oznámil mu Remus a zároveň mu podával balíček s dopisy.

"Hmm… zajímavé. Jak vidím, nechyběl jsem jenom vám," usmál se Sirius a prohlížel si zhruba těch sto dopisů.

:No a co jinak? Povídej, jak to vypadá v budoucnosti. Co ses dozvěděl?" začal na něj okamžitě naléhat James.

"No v Bradavicích to vypadá pořád stejně. Seznámil jsem se tam s dvěma rukama, jsou celkem v poho, ale na vás samozřejmě nemají," začal okamžitě Sirius, ale jakmile si vzpomněl na Harryho, mírně se zasekl.

Mám mu to říct, anebo ne? Mám mu říct, že se ožení s jeho vytouženou láskou a bude s ní mít syna? Syna, který je mu tak podobný a že ho ani neuvidí vyrůstat, protože zemře? Ne to nemůžu! Nedokážu to!

"Stalo se něco Siriusi?" zeptal se starostlivě Remus, když viděl, jak se jeho kamarád najednou zasekl.

"Je nic! Jen jsem si vzpomněl na jednu krásnou kočku, kterou jsem tam poznal," vymlouval se.

"Normálně představte si, že McGonagallová je pořád…."

Kluci si povídali ještě hodinu a pak nechali Siriuse samotě. Madame Pomfreyová trvala na tom, že přes noc musí ještě zůstat v posteli.

Další den ráno už kluci seděli na snídani v plné sestavě. Když holky zpozorovaly, že se jejich miláček zase vrátil, hned na něj začaly mávat a posílat mu polibky.

Kluci už měli skoro celou snídani snězenou, když kolem nich právě prošly holky a mezi nimi i Lily. Ta se na Jamese letmo podívala a pak pokračovala dál.

"Hele Dvanácteráku nestalo se ti nic?" začal se vyptávat Sirius.

"Ne, proč?"

"No že kolem tebe prošla Evansová a s tebou to nic nedělá!"

"To je nová Jamesova taktika," informoval ho vzápětí Remus.

"Aha! Tak to doufám, že ti vyjde, kámo!" usmál se Sirius a dál se věnoval jídlu.

No a podle toho, co jsem se dozvěděl v budoucnu, asi taky konečně zabere!

Pomyslel si Sirius.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nogarena Nogarena | 28. listopadu 2008 v 16:15 | Reagovat

super honem pokráčko

2 alexeja alexeja | Web | 28. listopadu 2008 v 17:36 | Reagovat

Ahojky!! Píšeš fakt skvělé povídky!!!!!!! Zvlášť tahle se mi líbí i když mě trochu mate!Nehtěla bys spřátelit? Jinak jsem ti chtěla říct,že už jsem přidala kapču k NHN!

3 alexeja alexeja | Web | 28. listopadu 2008 v 18:55 | Reagovat

No víš,nejde mi otevřít ta první kapča takže nevím jak se tam Siri dostal!!!

4 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 28. listopadu 2008 v 18:59 | Reagovat

to Alexeja: Aha tak to nevím..mi to otevřít jde...ale kdybys měla zájem tak tu kapču můžeš buď ještě najít zde: http://www.catriona-mysteria.net/pritomnost-01.html a když ti nepůjde ani to tak ti ji klidně můžu poslat..kdybys teda chtěla..:-)

5 Ar-lee Ar-lee | Web | 28. listopadu 2008 v 20:32 | Reagovat

Wau...tak intimní schůzka, jo? :-D Ten Ron má ale slovní zásobu...

6 Nessa Nessa | Web | 30. listopadu 2008 v 14:24 | Reagovat

=) suprová kapitola

7 Illandris Illandris | Web | 7. prosince 2008 v 13:26 | Reagovat

Páni, to byla fakt úžasná kapitola. Nejlepší byla ta intimní schůzka, to mě fakt pobavilo:D

8 KiVi KiVi | Web | 18. prosince 2008 v 0:19 | Reagovat

Moje fantazie mi nějak ujela :D Na míle daleko :D...Představovala jsem si prostě, že třeba Sirius uvidí Harryho bojovat proti Voldemortovi a pak to zašlo ještě dál, že jsem si představovala, že by se prostě nějak spojily tyhle dva časy a všichni by viděli závěrečnou bitvu a tak :D:D:D...Pak by se ty reality změnily na dvě různý dimenze a každá by pokračovala svým směrem, protože třeba Sirius by jim to řekl....jojo bláznim :D Ale bylo by to hezký :)..Máš tam hodně pravopisných chyb, ale to se celkem podá :) Mě se to líbilo :)

9 Liane Liane | Web | 3. února 2009 v 10:31 | Reagovat

Hej tak holky! kde to vázne? mám tuhle povídku moc ráda... hlavně další pauzu, prosím

10 Domís Domís | 4. února 2009 v 18:26 | Reagovat

super pokracovani prosim ted jako jeste vic doufam ze bradavice opravdu existujou :)

11 Domís Domís | 4. února 2009 v 18:28 | Reagovat

nejaka skola kouzel podle me je ale pro nas mudllll asi ne :(

12 stevie-rae stevie-rae | Web | 28. srpna 2011 v 10:42 | Reagovat

kedy bude dalsia kapitola???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama